Bohoslovec

Pražský kněžský seminář se nachází přímo ve stejné budově jako katolická teologická fakulta

Bohoslovci v katolické církvi (v užším slova smyslu, tj. církve uznávající autoritu Říma) žijí v tzv. kněžských seminářích a studují na blízké katolické teologické fakultě. Seminář tak má kandidáty na kněžství připravit jak po duchovní, tak i intelektuální stránce. Život v kněžském semináři je rozdělen mezi duchovní život a studium. Den začíná a končí modlitbou, den je vyplněn studiem, popř. osobním volnem.

V římskokatolické církvi však seminář není jedinou možností přípravy na kněžství – druhou možností je příprava na kněžství jakožto řeholník v klášteře, kde je na komunitní a duchovní život kladen větší důraz než v semináři. Studium mnichů se zpravidla odehrává rovněž na katolické teologické fakultě, některé řády však mohou své mnichy vzdělávat samy.

Pravoslavná církev má podobnou formaci budoucích kněží jako katolická církev. Adept je obvykle poslán na studia do některého kláštera a po uplynutí doby studií se rozhoduje, zda se stane „laickým“ knězem (v tom případě se ještě před svěcením smí obvykle oženit a založit rodinu), nebo zda bude dodržovat celibát a stane se monachem (mnichem).

Vzhledem k různosti protestantských církví je i formace budoucích duchovních různá. Kandidáti nejsou zpravidla vázáni na život v komunitě v nějakém semináři. Ostatně chápání duchovní služby je v těchto církvích často odlišné než v církvi katolické či pravoslavné, pastoři, kazatelé či faráři jsou „vysíláni do služby“, „ordinováni“ a „instalováni“.