Bohdanečtí z Hodkova

Bohdanečtí z Hodkova jsou starou českou vladyckou a později též panskou rodinou pocházející z Hodkova u Zruče nad Sázavou.[1][2] Podle rodové legendy byla prapředky rodu říšská hrabata von Abenberg, fojtové bamberští a markrabata bavorská.[zdroj?]

Bohdanečtí z Hodkova

Na území Čech přišli jako první osiřelí sourozenci Sibyla a Berchtold von Abenberg a nejmladší Hildegarda.[zdroj?] Berchtold zastával patrně první úřad komtura řádu templářů v Praze, byl rádcem a oblíbencem Václava I.[zdroj?] Berchtold byl zavražděn na příkaz Přemysla Otakara II. v Praze na Juditině mostu.[zdroj?] Následně rod v Čechách nakupoval statky.

Prvním členem rodu, jehož lze bezpečně spojit s Bohdaneckými z Hodkova, byl Kuneš/Konášek, který se připomínal na Hodkově v letech 1386–1403. Heřman Otrybec z Hodkova získal kolem roku 1440 Bohdaneč s tvrzí u Ledče nad Sázavou a roku 1454 zemřel, po něm se na Bohdanči připomíná roku 1510 další Heřman, a Kuneš na Suchdole ji roku 1525 prodal a koupil Žleby.[3]

Dále byl rodu již jako rozvětvenému v roce 1542 potvrzen panský stav. Většina příslušníků držela osobní i řádové rytířské tituly a jednotliví členové rodu byli i příslušníky německých rytířů, johanitů a Ochránců Božího hrobu. Několik příslušníků rodu zasvětilo svůj život církvi. Rod býval katolický, umírněný i protestantský. Nejvýznamnější členové rodu byli bratři Heřman Petr seděním na Lanšperku a mladší Heřman Kuneš zvaný Bohatý seděním na Žlebích. Rod přišel ke konci 16. stol. téměř o všechny majetky a někteří příslušníci pro víru opustili zemi. Reexulantem byl až Friedrich III. Bohdanecký z Hodkova, který se do země skrze starou přízeň navrátil v polovině 17. století. Dále se rod dělil a větvil až do dnešních dní.

Prvotně byl rod usazen na královských výsluhách a řádovém území v Posázaví: Pertoltice, Bohdanec a Hodkov, následně expandoval na Kutnohorsko a dále do východních Čech.

Příbuzenstvo

Rod existoval v několika větvích. Dvě založili patrně synové Heřmana Bohdaneckého z Hodkova Kuneš, který sídlil na žlebském hradě, a Petr, který později získal hrad Lanšperk. Dále pak existovala ještě odnož užívající pouze predikát z Hodkova a linie Mařanů Bohdaneckých z Hodkova, kteří měli být povýšeni do vladyckého stavu v 15. století.[1]

Rodovými vazbami byli Bohdanečtí spojeni např. s Amchy z Borovnice, Klusáky z Kostelce, Straky z Nedabylic, Míčany z Klinštejna či Bradleckými z Mečkova.[1] Potomci rodu dnes žijí v několika liniích staré rodové primogenitury a zastávají běžná občanská povolání.

Dnes žije na území ČR ještě několik dalších rodin s příjmením Bohdanecký, ty jej však odvozují od městečka Lázně Bohdaneč a s rodem z Hodkova nemají nic společného. Rodina Bohdaneckých usedlá původně na Novém Městě nad Metují odvozuje svůj původ od Bohdanče u Zruče nad Sázavou a ještě v první čtvrtině byla rodinou sloužící pánům z Hodkova (Jakub), když pocházela z oné Bohdanče.

Odkazy

Reference
  1. HALADA, Jan. Lexikon české šlechty II. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1993. 192 s. ISBN 80-85770-04-0. S. 27–28.
  2. MYSLIVEČEK, Milan. Velký erbovník. Svazek 1. 1.. vyd. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2005. 391 s. ISBN 80-7238-520-8. S. 114.
  3. Pamětní kniha města Teplice nad Metují

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.