Boží květ

Boží květ (Dodecatheon) či božskokvět[1] je rod rostlin z čeledi prvosenkovité. V současné taxonomii byly všechny druhy tohoto rodu vřazeny do rodu Primula. Boží květy jsou vytrvalé byliny s přízemní růžicí listů a květy v okolíkovitém květenství. Korunní lístky jsou silně nazpět ohnuté podobně jako u bramboříku a květy jsou přizpůsobené specializovanému způsobu opylování včelami. Do rodu bylo řazeno 17 druhů rozšířených téměř výhradně v Severní Americe.

Boží květ
Dodecatheon (Primula) clevelandii
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďprvosenkovité (Primulaceae)
Rodboží květ (Dodecatheon)
L., 1753
Synonyma

božskokvět

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boží květy se pěstují jako skalničky a zahradní trvalky.

Květ D. conjugens

Popis

Boží květy jsou vytrvalé byliny se vzpřímeným jednoduchým stvolem. Listy jsou celokrajné, zubaté nebo vroubkované, uspořádané v přízemní růžici. Řapík bývá křídlatý. Květy jsou uspořádané v chudých až mnohokvětých okolících, někdy pouze jednotlivé. Kalich je trubkovitý, obvykle zelený, zakončený 4 nebo 5 laloky většinou delšími než trubka. Koruna je bílá, růžová, fialová nebo purpurová se žlutavou nebo bělavou bází a často s purpurovým nebo červeným kroužkem. Na bázi koruny je vyvinuta krátká korunní trubka. Korunní lístky jsou silně nazpět ohnuté, na vrcholu většinou špičaté. Tyčinky jsou volné nebo srostlé v trubičku. Plodem je tobolka pukající chlopněmi nebo víčkem. Semena jsou tmavě hnědá až černá.[2]

Rozšíření

Rod Dodecatheon zahrnuje 17 druhů. Je rozšířen v Severní Americe od arktických oblastí Kanady a Aljašky po severozápadní Mexiko.[2] Arktický druh D. frigidum zasahuje i na ruský Dálný východ.[3] Převážná většina druhů roste v západní polovině Severní Ameriky s výjimkou D. meadia, který má rozsáhlý areál ve východních oblastech. Do arktických oblastí zasahují druhy D. frigidum a D. jeffreyi.[4]

Ekologické interakce

Květy jsou přizpůsobeny specializovanému způsobu opylování včelami, známému jako buzz-pollination. Včela při něm velmi rychlými vibracemi vytřásá pyl z prašníků. Podobný způsob opylování mají i některé jiné rostliny, např. lilky, klikva či některé melastomovité.[5][6]

Na listech božího květu zahradního se živí housenky severoamerických modrásků Agriades glandon a A. cassiope.[7]

Taxonomie

Rod Dodecatheon není v současné taxonomii uznáván a byl vřazen do rodu Primula. Výsledky molekulárních studií ukázaly, že je blízce příbuzný s prvosenkami z podrodu Auriculastrum, jako je P. palinuri, P. cusickiana nebo P. cuneifolia. Osobitý tvar květů u rodu Dodecatheon souvisí se specializovaným způsobem opylování.[8][6]

Zástupci

Význam a pěstování

Boží květy se pěstují jako zahradní trvalky a skalničky. Jedním z nejokrasnějších a nejčastěji pěstovaných druhů je boží květ zahradní (Dodecatheon meadia), vyznačující se vysokými květenstvími a nápadnými květy. Byly vyšlechtěny i bělokvěté kultivary. Dodecatheon hendersonii 'Sooke' je trpasličí kultivar. Rostliny vyžadují dobře propustnou, humózní půdu. Na jaře potřebují zálivku, po zbytek roku sušší podmínky. Zatahují v půli léta.[9][10]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník. Ilustrace Zdenka Krejčová. Praha: Aventinum, 2012. 280 s. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. REVEAL, James L. Flora of North America. Dodecatheon [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
  4. Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)
  5. HARDER, L.D.; BARCLAY, R.M.R. The functional significance of poricidal anthers and buzz pollination: controlled pollen removal from Dodecatheon. Functional Ecology. 1994, čís. 8.
  6. MAST, Austrin R. et al. Buzz-pollinated Dodecatheon originated from within the heterostylous Primula subgenus Auriculastrum (Primulaceae): a seven-region cpDNA phylogeny and its implications for floral evolution. American Journal of Botany. 2004, čís. 91(6).
  7. ALLEN, Thomas J.; BROCK, Jim P.; GLASSBERG, Jeffrey. Caterpillars in the field and garden. A field guide to the butterfly caterpillars of North America. [s.l.]: Oxford University Press, 2005. (anglicky)
  8. TRIFT, Ida; KÄLLERSJÖ, Mari; ANDERBERG, Arne A. The monophyly of Primula (Primulaceae) evaluated by analysis of sequences from the chloroplast gene rbcL. Systematic Botany. 2002, čís. 27(2).
  9. CARTER, Susan; BECKER, Carrie; LILLY, Bob. Perennials. The gardener's reference. Portland, Oregon: Timber Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-820-4. (anglicky)
  10. MINEO, Baldassare. Rock garden plants. A color encyclopedia. Portland, Oregon: Timber Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-88192-432-6. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.