Bošovice
Obec Bošovice (německy Boschowitz) se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Bošovice | |
---|---|
střed obce a tvrz | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0646 592919 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Slavkov u Brna |
Okres (LAU 1) | Vyškov (CZ0646) |
Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°3′13″ s. š., 16°50′12″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 256 (2022)[1] |
Rozloha | 12,88 km² |
Katastrální území | Bošovice |
Nadmořská výška | 270 m n. m. |
PSČ | 683 55 |
Počet domů | 461 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Bošovice 291 683 54 Otnice [email protected] |
Starosta | Aleš Matyáš |
Oficiální web: www | |
Bošovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 592919 |
Kód části obce | 8591 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy je vesnice zmiňována v listině biskupa Jindřicha Zdíka. Do poloviny 14. století byly Bošovice v držení místních vladyků. Poté následovaly časté změny majitele. Údajně od roku 1530 jsou zmiňovány jako městečko, znak je doložen k roku 1614. V roce 1627 došlo k odkoupení Bošovic rodem Lichtenštejnů, kteří je připojili ke svému ždánickému panství. Jeho součástí zůstaly až do zrušení patrimoniální správy roku 1848.[3] Pošta v obci byla založena 16. dubna 1897.[4]
Obyvatelstvo
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1216 obyvatel. Z nich bylo 612 mužů a 604 žen. Průměrný věk obyvatel města dosahoval 39,9 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 1161 lidí. Nejvíce z nich bylo (17,4 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15,8 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,1 %. Z celkem 977 občanů města starších 15 let mělo vzdělání 43,2 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 7,7 % a bez vzdělání bylo naopak 0,1 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 614 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 95 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 74,8 % patřilo mezi zaměstnance, 2,4 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 44,6 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[5] Úhrnem 449 obyvatel obce (což je 38,7 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 380 obyvatel bylo Moravanů a 5 Slováků. Celých 288 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[5]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6][7][8]
Místní části | 1791 | 1834 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Bošovice | 638 | 743 | 904 | 987 | 946 | 981 | 1074 | 1121 | 1207 | 1131 | 1201 | 1105 | 1095 | 1067 | 1073 | 1161 |
Počet domů | část Bošovice | 129 | 152 | 204 | 207 | 211 | 212 | 215 | 227 | 266 | 301 | 304 | 305 | 312 | 379 | 390 | 437 |
Náboženský život
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Bošovice. Ta je součástí děkanátu Slavkov – Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Stanislava. Místním knězem je administrátor excurrendo, (Otnice) Pavel Buchta, farář.[9] Při censu prováděném v roce 2011 se 334 obyvatel obce (29 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 247 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 209 obyvatel k římskokatolické církvi (18 % ze všech obyvatel obce), dále 9 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 283 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 544 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[5]
Pamětihodnosti
- Farní kostel svatého Stanislava založený kolem roku 1600. Kostel je situován neobvykle ve směru sever-jih.
- Evangelická zvonice
- Tvrz Bošovice – pozdně gotická dvoukřídlá stavba s věží z přelomu 15. a 16. století, rozšířená koncem 16. století.
- Papouščí zoologická zahrada Bošovice [10] – byla otevřena v roce 2005, v roce 2016 do ní přibylo čtrnáct nových druhů papoušků – mj. nejmenší druhy papoušků na světě: papoušíček brýlatý a vrabčí.[11]
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 113–114.
- PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Duben 2017, čís. 7, s. 15.
- Bošovice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.
- Bošovice - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-06-20]. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Bošovice, s. 489.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640.
- Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
- Toulavá kamera, str. 30-33, ISBN 80-7316-228-8
- KOČÍ, Michal. OBRAZEM: Nejmenší papoušci na světě čekají v bošovické zahradě mladé. Deník [online]. 30. 9. 2016 [cit. 5.10.2016]. Dostupné online.
Literatura
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bošovice na Wikimedia Commons
- Bošovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce Bošovice [online]. Bošovice: Obec Bošovice [cit. 2014-06-15]. Dostupné online.