Boškov

První písemná zmínka je z roku 1394. V roce 1675 měl Boškov přibližně 225 obyvatel a patřil Karolíně d'Austria, provdané kněžně Contecroi. Tehdy bylo v Boškově 10 velkých gruntů, 6 středních gruntů, 11 tzv. zahradníků, 16 chalupníků bez pole a 1 mlynář. Po smrti Karolíny D'Austria připadlo panství císaři a ten je prodal roku 1663 Janovi svobodnému pánovi z Walderode.

V minulosti byl osídlen převážně německým obyvatelstvem, za druhé světové války byla vesnice součástí Německé říše (německý název Poschkau), patřila do okresu Moravský Beroun. Po válce, v roce 1946, bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Do odsunu němců patřila k Boškovu také zaniklá vesnice Heřmánky. Do roku 1989 obec trpěla blízkostí vojenského výcvikového prostoru Libavá a přítomností vojáků Sovětské armády.

Dnes zde žije 73 obyvatel, stojí 48 domů. Většina domů je využívána k víkendové rekreaci obyvatel Ostravska, Přerovska a Hranic. Ze stálých obyvatel je většina zaměstnána v lesním hospodářství. Ve vesnici není žádná občanská vybavenost (škola, školka, hostinec ani obchod), chybí kanalizace, plynofikace. Veřejný vodovod byl zprovozněn v roce 2012.

K vesnici také patří osada Kouty (německy Winkelsdorf).

Kostel sv. Maří Magdaleny ze 16. století byl původně protestantský, později katolický. V 90. létech 20. století byla vyměněná břidlicová střecha za novou z kanadského šindele, zdivo je ve špatném stavu. Mše se konají jedenkrát ročně. U kostela je hřbitov.

V poli na jižním okraji obce stojí také kaple, pochází z počátku 20. století. Původně byla ve špatném stavu, nyní rekonstruována jako myslivecká chata.

Roku 1821 byla zřízená u Boškova tzv. Skelná huť, německy Glashütte (poblíž Olomouckého kopce), byl to pobočný závod Reichovy továrny v Krásně u Valašského Meziříčí. V továrně se vyráběly sodovkové láhve, cylindry, lékařské láhve, sklenice a jiné. Odvoz ke dráze byl svízelný. Výroba se tím prodlužovala a roku 1908 musela být výroba zastavena. Boškovští občané velmi usilovali v roce 1898 o zřízení železniční odbočky, čímž by byla továrna zachráněna. Ke stavbě železniční trati však nikdy nedošlo.

Za zmínku stojí i ruiny větrného mlýna na kopci cca 1 km jižně od vsi. Rok vybudování větrného mlýnu holandského typu není znám, podle historických informací byl v provozu nejméně od roku 1875. V roce 1927 koupil nefunkční mlýn Zikmund Desfours-Walderode, který na základním kamenném válci postavil šestibokou věžičku, čímž vznikla 16 m vysoká rozhledna, která sloužila veřejnosti od roku 1929. Roku 1949 shodila střechu vichřice a stavba postupně chátrala. V 70. letech 20. století byla stržena a dnes zbývá z bývalého větrného mlýna uprostřed mlází jen val naznačující zbytky zdí. Z místa je krásný rozhled po okolní krajině Nízkého Jeseníku, za dobrého počasí je vidět i vrchol Hrubého Jeseníku – Praděd, východním směrem lze vidět televizní vysílač u Veselí (okres Nový Jičín) a šest větrných elektráren.

Do Boškova nevede turistická značka, ale pouze cyklostezka.

Boškovem protéká Boškovský potok.(přítok Veličky).

Přibližně 2,9 km severně, ve Vojenském újezdu Libavá, se nacházela zaniklá obec Heřmánky a poblíž bývalý vodní Hermesův Mlýn.

• Olomoucký kopec

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boškov na Wikimedia Commons
• Boškov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Aplikace adresy na MVCR