Boškov

Boškov (německy Poschkau[2]) je vesnice v Oderských vrších v okrese Přerov, místní část Potštátu. Leží asi se 3 km jihozápadně od něj, v nadmořské výšce 550 m n. m. Katastr obce má rozlohu 902 ha a leží na hranici Vojenského újezdu Libavá.

Boškov
Kostel Svaté Máří Magdaleny
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPotštát
OkresPřerov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°37′26″ s. š., 17°37′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel73 (2011)[1]
Katastrální územíBoškov (3,71 km²)
PSČ753 62
Počet domů50 (2011)[1]
Boškov
Další údaje
Kód části obce8583
Kód k. ú.608581
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka je z roku 1394. V roce 1675 měl Boškov přibližně 225 obyvatel a patřil Karolíně d'Austria, provdané kněžně Contecroi. Tehdy bylo v Boškově 10 velkých gruntů, 6 středních gruntů, 11 tzv. zahradníků, 16 chalupníků bez pole a 1 mlynář. Po smrti Karolíny D'Austria připadlo panství císaři a ten je prodal roku 1663 Janovi svobodnému pánovi z Walderode.

V minulosti byl osídlen převážně německým obyvatelstvem, za druhé světové války byla vesnice součástí Německé říše (německý název Poschkau), patřila do okresu Moravský Beroun. Po válce, v roce 1946, bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Do odsunu němců patřila k Boškovu také zaniklá vesnice Heřmánky. Do roku 1989 obec trpěla blízkostí vojenského výcvikového prostoru Libavá a přítomností vojáků Sovětské armády.

Současnost

Dnes zde žije 73 obyvatel, stojí 48 domů. Většina domů je využívána k víkendové rekreaci obyvatel Ostravska, Přerovska a Hranic. Ze stálých obyvatel je většina zaměstnána v lesním hospodářství. Ve vesnici není žádná občanská vybavenost (škola, školka, hostinec ani obchod), chybí kanalizace, plynofikace. Veřejný vodovod byl zprovozněn v roce 2012.

K vesnici také patří osada Kouty (německy Winkelsdorf).

Pamětihodnosti

Kostel sv. Maří Magdaleny ze 16. století byl původně protestantský, později katolický. V 90. létech 20. století byla vyměněná břidlicová střecha za novou z kanadského šindele, zdivo je ve špatném stavu. Mše se konají jedenkrát ročně. U kostela je hřbitov.

V poli na jižním okraji obce stojí také kaple, pochází z počátku 20. století. Původně byla ve špatném stavu, nyní rekonstruována jako myslivecká chata.

Roku 1821 byla zřízená u Boškova tzv. Skelná huť, německy Glashütte (poblíž Olomouckého kopce), byl to pobočný závod Reichovy továrny v Krásně u Valašského Meziříčí. V továrně se vyráběly sodovkové láhve, cylindry, lékařské láhve, sklenice a jiné. Odvoz ke dráze byl svízelný. Výroba se tím prodlužovala a roku 1908 musela být výroba zastavena. Boškovští občané velmi usilovali v roce 1898 o zřízení železniční odbočky, čímž by byla továrna zachráněna. Ke stavbě železniční trati však nikdy nedošlo.

Za zmínku stojí i ruiny větrného mlýna na kopci cca 1 km jižně od vsi. Rok vybudování větrného mlýnu holandského typu není znám, podle historických informací byl v provozu nejméně od roku 1875. V roce 1927 koupil nefunkční mlýn Zikmund Desfours-Walderode, který na základním kamenném válci postavil šestibokou věžičku, čímž vznikla 16 m vysoká rozhledna, která sloužila veřejnosti od roku 1929. Roku 1949 shodila střechu vichřice a stavba postupně chátrala. V 70. letech 20. století byla stržena a dnes zbývá z bývalého větrného mlýna uprostřed mlází jen val naznačující zbytky zdí. Z místa je krásný rozhled po okolní krajině Nízkého Jeseníku, za dobrého počasí je vidět i vrchol Hrubého Jeseníku – Praděd, východním směrem lze vidět televizní vysílač u Veselí (okres Nový Jičín) a šest větrných elektráren.

Další informace

Do Boškova nevede turistická značka, ale pouze cyklostezka.

Boškovem protéká Boškovský potok.(přítok Veličky).

Přibližně 2,9 km severně, ve Vojenském újezdu Libavá, se nacházela zaniklá obec Heřmánky a poblíž bývalý vodní Hermesův Mlýn.

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 624.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.