Blaschkova vila (Český Dub)
Blaschkova vila čp. 31/IV v Českém Dubu v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji je i s domkem správce čp. 32/IV a s přilehlým areálem zapsaná jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[1] Památkově chráněná novorenesanční vila, upravená ve stylu historizující secese, je zároveň součástí městské památkové zóny Český Dub, vyhlášené 10. září 1992.[2] Ve vile, která bývala rodinným sídlem textilního podnikatele Conrada Blaschky, je od roku 1945 umístěno Podještědské muzeum.[3]
Blaschkova vila v Českém Dubu | |
---|---|
Vila textilního podnikatele Conrada Blaschky v Českém Dubu | |
Účel stavby | |
sídlo českodubského továrníka, muzeum | |
Základní informace | |
Sloh | novorenesanční |
Výstavba | 1880–1881 |
Přestavba | 1906 |
Stavitel | Franz Schmitt |
Současný majitel | město Český Dub |
Poloha | |
Adresa | Svobody 31, Český Dub IV, okres Liberec, Česko |
Ulice | Svobody |
Souřadnice | 50°39′32,6″ s. š., 14°59′28,35″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 43963/5-5247 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Vilu nechal v letech 1880–1881 vystavět na místě staršího hospodářského dvora významný českodubský textilní průmyslník Franz von Schmitt (1818–1883) pro svého zetě a budoucího firemního nástupce Conrada Blaschku.[1] Areál Blaschkovy vily se nachází na jihozápadním okraji města v místech, kde se původně rozkládaly obytné a hospodářské budovy starého panského dvora. Zmíněný hospodářský dvůr byl zrušen v roce 1778. Po rozparcelování panského dvora dům čp. 31/IV získal František Veis a dům čp. 32/IV Jakub Linka, od nichž tyto objekty v roce 1866 koupil Franz Schmitt.[4][5]
Blaschkovi, Schmittovi, Liebiegovi
Franz Schmitt, který po studiích prošel praxí ve firmách Johann Liebieg & Co. v Liberci a Blaschka & Comp. v Hodkovicích nad Mohelkou, se postupně vypracoval do pozice druhého nejvýznamnějšího textilního podnikatele na severu Čech hned po rodině libereckých Liebiegů. Franz Schmitt vlastnil v severních Čechách pět velkých podniků, dva v Českém Dubu a tři v Semilech, a významně se podepsal i na rozvoji obou zmíněných měst, v prvé řadě města Českého Dubu.[6][7]
Conrad (Konrád) Blaschka (1849–1913), který pocházel ze zámožné průmyslnické rodiny z Hodkovic nad Mohelkou, se oženil s Marií (1861–1881), jednou z dcer Franze Schmitta. Rodina Blaschkových již po generace podnikala v textilním a sklářském průmyslu, počínaje pradědem Konráda Blaschky Hansem Josefem Blaschkou a dědečkem Johannem Blaschkou (1776–1819). Jedním z bratrů Konráda Blaschky byl Johann Blaschka, podnikatel a poslanec Říšské rady, nejvyššího zákonodárného sboru Rakouského císařství.
Konrád Blaschka měl z prvního manželství se Schmittovou dcerou Marií, která zemřela ve věku pouhých 20 let, dceru, pojmenovanou rovněž Marie. Ta se později provdala za libereckého továrníka, barona Theodora von Liebieg, jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů své doby.[8]Za svou druhou manželku si Konrád Blaschka zvolil Arabellu, další z dcer Franze Schmitta. Z druhého manželství se narodily tři děti, dcery Helene a Arabella a syn Konrád. Blaschkova dcera Arabella se provdala za dalšího severočeského podnikatele v textilním průmyslu, továrníka Oskara Klingera jr. z Nového Města pod Smrkem.[8]
Konrád Blaschka vlastnil též zámek Oboru s velkostatkem a pivovarem u Chomutic nedaleko Hořic, který koupil v roce 1893. Velkostatek s pivovarem vedla jeho dcera Marie, provdaná Liebiegová, která pivovar rozšířila a zmodernizovala.[9] (Zdevastovaný zámek Obora byl zbořen v roce 2004).[10] Hrob příslušníků rodiny Blaschkových se nachází na Novém hřbitově v Hodkovicích nad Mohelkou. V blízkosti textilky Blaschka & Söhne v Hodkovicích stávala další velice hodnotná a výstavná vila rodiny Blaschkových. Vilu postavil v roce 1902 ve stylu romantizující secese liberecký architekt a stavitel Ernst Schäfer, který se mj. podílel na projektu přestavby radnice v Českém Dubu. Hodkovická vila rodiny Blaschkových byla zcela bezdůvodně zbořena v roce 1987.[11]
Přestavba Blaschkovy vily
K prvním dílčím úpravám českodubské vily Konráda Blaschky došlo v letech 1884–1885, tedy krátce po její výstavbě.[4] Interiér vily byl přestavěn v roce 1906 podle projektu vídeňského architekta Wilhelma Klingerberga, který do původní neorenesanční budovy vložil impozantní secesní halový prostor s mohutným schodištěm a ochozem, osvětlený velkým francouzským oknem.[3] V roce 1945, kdy byl objekt zkonfiskován původním majitelům, se Blaschkova vila stala sídlem Podještědského muzea, založeného v roce 1919 českodubským učitelem Václavem Havlem.[3] Blaschkova vila byla v této době ve vlastnictví turnovského okresu. Stav budovy byl v roce 1945 zanedbaný, do objektu zatékalo a některé jeho části vyžadovaly rekonstrukci, včetně vybourání několika oken, aby v interiéru muzea byl dostatek světla.[4]
Popis stavby
Blaschkova vila v Českém Dubu představuje hodnotný ucelený areál reprezentativního průmyslnického sídla z konce 19. století.[1]Stavba má některé společné rysy s vilou, kterou si nechal postavit v Liberci Theodor Liebieg st. podle plánů z roku 1897.[4]Areál Blaschkovy vily koncipovaný v jednotném historizujícím stylu tvoří vlastní obytná budova čp. 31/IV, dům správce čp. 32/IV, kuželník, hospodářská budova a altán, které obklopuje zahrada s bazénem a ohraničuje opěrná zeď s oplocením a bránami.[1][4] Vila stojí jižně od Městského parku v Českém Dubu, který byl původně součástí areálu honosného sídla Blaschkova tchána továrníka Franze von Schmitta. Rozsáhlé zahradní plochy ve stylu anglického krajinářského parku u Schmittovy vily, zvané též Schmittův zámek, jsou dílem známého německého zahradního architekta Eduarda Petzolda.[12][13]
Půdorys Blaschkovy vily je nepravidelný a značně členitý.[14] Reprezentativní vila je dvoupodlažní se sedlovými střechami, které byly původně kryté břidlicí. Na severní straně budovy se nachází věž čtvercového půdorysu, ukončená vysokou střechou. Fasády z režných cihel jsou doplněné pískovcovými a dřevěnými ozdobnými prvky. V přízemí vily byla hala, jídelna, hudební salonek, biliárový pokoj, velká pracovna a další místnosti. V jiné části přízemí byla kuchyně a pokoj kuchařky. V patře se kromě další pracovny a pokojů pro hosty nacházely také pokoje manželů Blaschkových a jejich dětí. Ještě jedna ložnice byla umístěna ve věži - údajně ji používaly Blaschkovy manželky, nemocné tuberkulózou, v době před smrtí. V podkroví byly pokoje pro služebnictvo a komory. Ve sklepích se zachovala studna, která bývala součástí starého hospodářského dvora.[15]
Kromě několika dochovaných unikátních historických místností, typických zejména svým dřevěným obložením, se zachovala také velká část původního vnitřního vybavení vily.[3] Součástí expozic Podještědského muzea je například dřívější obývací pokoj rodiny Konráda Blaschka, rekonstruovaný v roce 1906, v němž se zachoval německý secesní styl interiéru s dřevěným obložením a s francouzským vitrážovým oknem. V muzeu lze spatřit i továrníkovu knihovnu nebo salon s portréty členů jeho rodiny,[16] Dochovalo se i nemálo z původního mobiliáře Blaschkovy vily a z historických sbírek českodubských podnikatelů Schmittů a Blaschků.
Galerie
- Velká hala v přízemí
- Zahradní altán
- Areál Blaschkovy vily
- Detail dřevěného štítu
- Věž s vysokou střechou
- Hrázděný dům čp. 32
Odkazy
Reference
- Památkový katalog: Vila Konráda Blaschky [online]. Praha: NPÚ [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
- Památkový katalog: Český Dub [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
- Z historie muzea. Budova muzea – tzv. Blaschkova vila [online]. Český Dub: Podještědské muzeum [cit. 2021-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-12.
- HONCŮ, Pavlína. Podještědské muzeum v Českém Dubu (Bakalářská práce). Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta filosofická, katedra historických věd, 2009. 139 s. Dostupné online. Příloha s fotodokumentací mobiliáře ze sídel Blaschkovy a Schmittovy rodiny.
- Program regenarece MPZ Český Dub [online]. Město Český Dub, 2016 [cit. 2021-02-09]. PDF. Dostupné online.
- Majitel - Schmitt Franz [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
- TVRZNIKOVÁ, Lenka. Umělecké sbírky Franze Schmitta a rodiny Blaschků v Českém Dubu. (Bakalářská diplomová práce). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filosofická fakulta, katedra dějin umění, 2008. 162 s. Dostupné online.
- Majitel - Blaschka Konrad [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
- Panský pivovar Chomutice - Obora [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
- Zámek Obora [online]. hrady.cz [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
- Blaschkova vila, Hodkovice nad Mohelkou [online]. liberec-reichenberg.net [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
- Vila Franze Schmitta [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné online.
- Vila Franze Schmitta [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-07]. Dostupné online.
- Seznam. Blaschkova vila [online]. mapy.cz [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
- Blaschkova vila [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
- V Českém Dubu nahlédnete do soukromí Karoliny Světlé [online]. Český rozhlas Radiožurnál, 2011-01-16 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blaschkova vila na Wikimedia Commons