Blaschkova vila (Český Dub)

Vilu nechal v letech 1880–1881 vystavět na místě staršího hospodářského dvora významný českodubský textilní průmyslník Franz von Schmitt (1818–1883) pro svého zetě a budoucího firemního nástupce Conrada Blaschku.[1] Areál Blaschkovy vily se nachází na jihozápadním okraji města v místech, kde se původně rozkládaly obytné a hospodářské budovy starého panského dvora. Zmíněný hospodářský dvůr byl zrušen v roce 1778. Po rozparcelování panského dvora dům čp. 31/IV získal František Veis a dům čp. 32/IV Jakub Linka, od nichž tyto objekty v roce 1866 koupil Franz Schmitt.[4][5]

Blaschkovi, Schmittovi, Liebiegovi

Franz Schmitt, který po studiích prošel praxí ve firmách Johann Liebieg & Co. v Liberci a Blaschka & Comp. v Hodkovicích nad Mohelkou, se postupně vypracoval do pozice druhého nejvýznamnějšího textilního podnikatele na severu Čech hned po rodině libereckých Liebiegů. Franz Schmitt vlastnil v severních Čechách pět velkých podniků, dva v Českém Dubu a tři v Semilech, a významně se podepsal i na rozvoji obou zmíněných měst, v prvé řadě města Českého Dubu.[6][7]

Theodor Liebieg se snoubenkou Marií Blaschkovou v roce 1901

Conrad (Konrád) Blaschka (1849–1913), který pocházel ze zámožné průmyslnické rodiny z Hodkovic nad Mohelkou, se oženil s Marií (1861–1881), jednou z dcer Franze Schmitta. Rodina Blaschkových již po generace podnikala v textilním a sklářském průmyslu, počínaje pradědem Konráda Blaschky Hansem Josefem Blaschkou a dědečkem Johannem Blaschkou (1776–1819). Jedním z bratrů Konráda Blaschky byl Johann Blaschka, podnikatel a poslanec Říšské rady, nejvyššího zákonodárného sboru Rakouského císařství.

Hrob rodiny Blaschkových v Hodkovicích nad Mohelkou

Konrád Blaschka měl z prvního manželství se Schmittovou dcerou Marií, která zemřela ve věku pouhých 20 let, dceru, pojmenovanou rovněž Marie. Ta se později provdala za libereckého továrníka, barona Theodora von Liebieg, jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů své doby.[8]Za svou druhou manželku si Konrád Blaschka zvolil Arabellu, další z dcer Franze Schmitta. Z druhého manželství se narodily tři děti, dcery Helene a Arabella a syn Konrád. Blaschkova dcera Arabella se provdala za dalšího severočeského podnikatele v textilním průmyslu, továrníka Oskara Klingera jr. z Nového Města pod Smrkem.[8]

Konrád Blaschka vlastnil též zámek Oboru s velkostatkem a pivovarem u Chomutic nedaleko Hořic, který koupil v roce 1893. Velkostatek s pivovarem vedla jeho dcera Marie, provdaná Liebiegová, která pivovar rozšířila a zmodernizovala.[9] (Zdevastovaný zámek Obora byl zbořen v roce 2004).[10] Hrob příslušníků rodiny Blaschkových se nachází na Novém hřbitově v Hodkovicích nad Mohelkou. V blízkosti textilky Blaschka & Söhne v Hodkovicích stávala další velice hodnotná a výstavná vila rodiny Blaschkových. Vilu postavil v roce 1902 ve stylu romantizující secese liberecký architekt a stavitel Ernst Schäfer, který se mj. podílel na projektu přestavby radnice v Českém Dubu. Hodkovická vila rodiny Blaschkových byla zcela bezdůvodně zbořena v roce 1987.[11]

Blaschkova vila v Českém Dubu představuje hodnotný ucelený areál reprezentativního průmyslnického sídla z konce 19. století.[1]Stavba má některé společné rysy s vilou, kterou si nechal postavit v Liberci Theodor Liebieg st. podle plánů z roku 1897.[4]Areál Blaschkovy vily koncipovaný v jednotném historizujícím stylu tvoří vlastní obytná budova čp. 31/IV, dům správce čp. 32/IV, kuželník, hospodářská budova a altán, které obklopuje zahrada s bazénem a ohraničuje opěrná zeď s oplocením a bránami.[1][4] Vila stojí jižně od Městského parku v Českém Dubu, který byl původně součástí areálu honosného sídla Blaschkova tchána továrníka Franze von Schmitta. Rozsáhlé zahradní plochy ve stylu anglického krajinářského parku u Schmittovy vily, zvané též Schmittův zámek, jsou dílem známého německého zahradního architekta Eduarda Petzolda.[12][13]

Půdorys Blaschkovy vily je nepravidelný a značně členitý.[14] Reprezentativní vila je dvoupodlažní se sedlovými střechami, které byly původně kryté břidlicí. Na severní straně budovy se nachází věž čtvercového půdorysu, ukončená vysokou střechou. Fasády z režných cihel jsou doplněné pískovcovými a dřevěnými ozdobnými prvky. V přízemí vily byla hala, jídelna, hudební salonek, biliárový pokoj, velká pracovna a další místnosti. V jiné části přízemí byla kuchyně a pokoj kuchařky. V patře se kromě další pracovny a pokojů pro hosty nacházely také pokoje manželů Blaschkových a jejich dětí. Ještě jedna ložnice byla umístěna ve věži - údajně ji používaly Blaschkovy manželky, nemocné tuberkulózou, v době před smrtí. V podkroví byly pokoje pro služebnictvo a komory. Ve sklepích se zachovala studna, která bývala součástí starého hospodářského dvora.[15]

Kromě několika dochovaných unikátních historických místností, typických zejména svým dřevěným obložením, se zachovala také velká část původního vnitřního vybavení vily.[3] Součástí expozic Podještědského muzea je například dřívější obývací pokoj rodiny Konráda Blaschka, rekonstruovaný v roce 1906, v němž se zachoval německý secesní styl interiéru s dřevěným obložením a s francouzským vitrážovým oknem. V muzeu lze spatřit i továrníkovu knihovnu nebo salon s portréty členů jeho rodiny,[16] Dochovalo se i nemálo z původního mobiliáře Blaschkovy vily a z historických sbírek českodubských podnikatelů Schmittů a Blaschků.

• 
  Velká hala v přízemí
• 
  Zahradní altán
• 
  Areál Blaschkovy vily
• 
  Detail dřevěného štítu
• 
  Věž s vysokou střechou
• 
  Hrázděný dům čp. 32