Bjala Slatina

Bjala Slatina (bulharsky Бяла Слатина) je město ležící v severozápadním Bulharsku, ve zvlněné části Dolnodunajské nížiny, v údolí řeky Skăt. Město je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 11 tisíc[2] obyvatel.

Bjala Slatina
Бяла Слатина
Poloha
Souřadnice43°28′8″ s. š., 23°56′43″ v. d.
Nadmořská výška99 m n. m.
StátBulharsko Bulharsko
oblastVracká
obštinaBjala Slatina
Bjala Slatina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha82,4 km²
Počet obyvatel12 903 (2020[1])
Hustota zalidnění156,6 obyv./km²
Etnické složeníBulhaři
Náboženské složenípravoslaví
Správa
Oficiální webwww.byala-slatina.com
Telefonní předvolba0915
PSČ3200
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Sídlo se stalo součástí Bulharského knížectví v roce 1878 a rozvoj začal bezprostředně poté. První nemocnice byla otevřena v roce 1889. V roce 1892 zde byla zřízena knihovna. Obec byla povýšena na město v roce 1914 za starosty Ilji Kalkanova a to po mnoha pokusech, přičemž první byl učiněn v roce 1905.[3]

Obyvatelstvo

Ve městě žije 11 638 obyvatel a je zde trvale hlášeno 12 903 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 1]

  •   Bulhaři: 8 070 (83.6 %)
  •   Romové: 1 244 (12.9 %)
  •   Turci: 218 (2.3 %)
  •   ostatní: 123 (1.3 %)

Odkazy

Poznámky

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

  1. Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
  2. Dostupné online.
  3. Община Бяла Слатина, Официален интернет сайт [online]. Община Бяла Слатина [cit. 2020-12-19]. Stránka Какво е Бяла Слатина и общината?. Dostupné online. (bulharsky)
  4. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.