Bivak

Bivak je většinou nouzový příbytek či stavení, které má v horách sloužit jako náhrada chaty či stanu v nepříznivých podmínkách. Bivakovací stavení mají velkou tradici v Alpách a staví se tam, kde je daleko do civilizace nebo vzdálenost výstupu či pochodu je tak velká, že během výstupu může hrozit prudká změna počasí či selhání jiných faktorů. Je možné se setkat s bivaky kamennými, plechovými budkami pro několik osob, dřevěnými chatkami atd. V mnoha případech jsou boudy vybaveny např. i postelemi, dekami, dřevem, kamny, vařiči, pochutinami atd.

Bivakem nebo bivakováním také můžeme nazvat nouzové přespání pod širým nebem (třeba i v bivakovacím pytli - Žďárského vak) v horách či přírodě. Nejvyšší bivakování uskutečnil v roce 1983 horolezec Josef Rakoncaj se spolulezcem Agostinem da Polenzou a to ve výšce 8561 m n. m.

Ve Vysokých Tatrách se bivakem obvykle rozumí velký balvan, pod kterým je možné se ukrýt, případně přespat. Údajně lze v každé tatranské dolině nalézt alespoň jeden takový úkryt.