Bitva o Narvu (1918)

Bitva o Narvu (estonsky: Narva lahing) byla první bitvou estonské osvobozenecké války. Odehrála se 28. listopadu 1918 v Narvě. Stáli zde proti sobě ruští bolševici s podporou 2. Viljandského pluku estonských komunistů proti Estonské armádě a domobraně (Kaitseliit) s podporou německého císařského námořnictva. I přes první úspěchy (viz bitva o Joalu) byli Estonci poraženi a byli nuceni přejít do defenzivy a stáhnout se k Tallinnu.

Bitva o Narvu
konflikt: Estonská osvobozenecká válka

ruský křižník Oleg
trvání: 28. listopadu 1918
místo: Narva, Estonsko
výsledek: Poráža Estonců, ústup na Tallinn
strany
Estonsko Estonsko
Německá říše Německá říše		 Sovětské Rusko
estonští komunisté
velitelé
Aleksander Tõnisson
Herman Maim
Peeter Vaga
Leutnant Müller		 E. A. Iskrijskij
Jaan Sihver †

síla
405. pěchotní pluk
  • Obrněné vlaky
  • dělostřelectvo

4. pěchotní pluk

  • Kaitseliit- domobrana
 Rudá armáda:
  • 7. armáda
  • 6. střelecká divize
  • 2. viljandský pluk (estonští komunisté)

Námořnictvo:

  • křižník Oleg
  • torpédoborec Metkij
  • torpédoborec Avtroil
  • 500 námořníků

- celkem 4000 mužů pěchoty a jezdectva

ztráty
neznámé, podle ruských zdrojů vysoké 94 estonských komunistů
(podle ruských zdrojů 80)

Předehra

Politické pozadí

V listopadu roku 1918 skončila první světová válka a německé okupační jednotky se začaly stahovat z Estonska. Toho se pokoušeli využít sovětští bolševici, kteří svůj budoucí komunistický stát chtěli obnovit v hranicích bývalého ruského impéria.

O to, aby se i Estonci do tohoto svazku zapojili, ať už dobrovolně, či násilím, se měla postarat Rudá armáda rychlým útokem přes Narvu do Tallinnu.

První střet v Joale
Podrobnější informace naleznete v článku bitva o Joalu.

Než 7. bolševická armáda a 6. střelecká divize pod velením generála E. A. Iskrického překročila řeku Narvu, byli do boje vysláni estonští komunisté, aby obsadili předměstí Narvy, Joalu. Nepodařilo se jim to a estonský komunistický velitel Jaan Sihver zde padl spolu s 94 příslušníky 2. Viljandského pluku.

Bitva

I přes Sihverův neúspěch byla Narva dobyta, a to výsadkem rudého námořnictva kombinovaným s útokem hlavních bolševických sil ze severu i z jihu. Sihverovi se však nepodařilo odříznout cestu k ústupu, a tak se Estoncům podařilo uniknout.

Vylodění Rudého námořnictva, ústup z Narvy

Po neúspěšném útoku estonských komunistů v Joale zamýšleli bolševici rozdrtit místní obranu námořním výsadkem za její linie. Ještě toho dne se 500 příslušníků bolševiky kontrolovaného námořnictva vylodilo v Hungerburgu (dnes Narva-Jõesuu) z křižníku Oleg a torpédoborců Metkij a Avtroil (později zajat Estonci a přejmenován na Lenuuk). Bez odporu postupovali až k vesnicím Riigi a Peeterristi, kde vyhodili jeden ze zdejších železničních mostů do povětří.

Konec

Němci z Narvy ustoupili, dokud to bylo možné, aby unikli obklíčení, a estonský 4. pluk, v domnění že bez německé palebné podpory není obrana možná, také ustoupil směrem na západ.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сражение за Нарву (1918) na ruské Wikipedii.

    Související články
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.