Bitva na Něvě

Bitva na Něvě, či Něvská bitva (rusky Невская битва) se odehrála 15. července 1240 na řece Něvě v místech dnešního Sankt-Petěrburgu mezi švédskými vojsky vedenými jarlem Birgerem a družinou Novgorodských pod velením knížete Alexandra Jaroslaviče, později zvaného Něvský.

Bitva na Něvě
konflikt: Novgorodsko-švédská válka

Alexandr Jaroslavič Něvský v boji proti Švédům,
autor Boris Chorikov
trvání: 1240
místo: na řece Něvě, Rusko
zeměpisné souřadnice: 59°55′11″ s. š., 30°23′19″ v. d.
výsledek: vítězství Novgorodských
strany
Novgorodská republika

podpora:
lidé z Ladogy

 Švédské království Švédské království

podpora:
Finové
Tavastie
Norové

velitelé
Alexandr Jaroslavič biskup Tomáš
Birger Magnusson

síla
1 300–1 400 osob[1][2] asi 5 000 osob [1][2]

Okolnosti

Na pozadí bitvy stálo celkové oslabení Rusi následkem ničivých mongolských nájezdů po roce 1237. Toho chtěli využít Švédové k získání kontroly nad strategickým místem při ústí Něvy a města Stará Ladoga, které patřily mezi klíčové body na obchodní cestě „od Varjagů k Řekům“.

Průběh bitvy
Znázornění bitvy v ilustrovaném kronice Ivana Hrozného z poloviny 16. století

Poté, co se kníže Alexandr dověděl o postupu Švédů, vedl své vojsko podél řeky Volchovy, aby do Ladogy dorazil dříve, než protivník, což se mu podařilo. Ve městě se k jeho vojsku připojili také místní obyvatelé. Švédové, v jejichž řadách byli také Norové a Finové, mezitím pronikli k ústí řeky Ižory.

Rusové využili husté mlhy a napadli švédské ležení. Okamžik překvapení byl silný a Švédové utrpěli těžkou porážku, načež se zbytek švédské armády dal na útěk. Kroniky se zmiňují o tom, že Alexandr v průběhu bitvy vypíchl jarlu Birgerovi oko.

Následky

Díky vítězství v této bitvě, v níž Alexandr prokázal pozoruhodné vůdčí schopnosti a odvahu, získal později přízvisko Něvský. Bitva na Něvě odvrátila švédskou invaze a na několik desítek let určila podobu rusko-švédské hranice.

Další slávy dosáhl Alexandr v bitvě na Čudském jezeře, která se udála o dva roky později.

Na domnělém předpokládaném místě bitvy, tehdy na předměstí Petrohradu, byl carem Petrem I. Velikým roku 1710 založen monastýr sv. Alexandra Něvského (Alexandro-Něvská Svatotrojická lávra) a v roce 1723 sem car nechal přenést ostatky velikého knížete.

Reference
  1. Похлёбкин В. В. Внешняя политика Руси, России и СССР за 1000 лет в именах, датах, фактах. Москва. «Международные отношения». Rok 1995[1]
  2. Пашуто В. Т. Александр Невский. М.: Молодая гвардия, 1974. Str. 160.

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schlacht an der Newa na německé Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.