Bioć

Leží v jihovýchodní části Dinárských hor. Patří do trojice menších pohoří – Bioć, Maglić a Volujak, které bývají prezentovány jako jeden celek. Největší plochu z těchto tří masivů zabírá právě skupina Bioć s několika vrcholy překračujícími výšku 2300 m. Na severu je Bioć od Magliće oddělen Mratinjskou dolinou a dolinou Urdeni do. Na západě je Bioć ohraničen krasovou planinou Presjeka a údolím Smrekovica, za nimiž se zvedají pohoří Volujak a Lebršnik. Na jihu sousedí se Žagricou – odděluje je údolí říčky Vrbnica. Východní ohraničení tvoří řeka Piva, za níž se rozkládá Pivska planina.

Masiv charakterizuje jednolitý hřeben s množstvím zajímavě tvarovaných štítů. Nad ledovcovými údolími Mratinj dol a Urdeni do ční strmé vrcholy Bioće s impozantními stěnami – např. 150 m vysoká Modra stena a především 600 m vysoká Zmajeva stena.

• Veliki Vitao (2396 m)
• Televiča Lastea (2195 m)
• Oblik (2116 m)
• Jajac (2099 m)

Vzhledem k vápencové stavbě je pohoří Bioć poměrně chudé na vodní zdroje. Většími vodními toky jsou pouze říčka Vrbnica a Mratinjský potok tekoucí do řeky Piva. Nachází se tu také několik ponorů a vyvěraček. V Bioći se rovněž nalézají tři ledovcová jezera – Velké a Malé Stubljanské jezero a Mratinsko jezero.

Masiv je poměrně komunikačně obtížně přístupný. Do nitra hor vede jen několik úzkých cest se špatným povrchem. Nejsnazší přístup umožňuje Mratinjská dolina. Sem je také soustředěna turistika v pohoří.