Bikomponentní vlákna

Bikomponentní vlákna jsou syntetické textilní výrobky ze dvou polymerů zvlákněných přes společnou trysku.[1]

Druhy bikomponent

Podle způsobu spojení v průřezu vlákna se rozeznává zejména:[2] [3]

Schéma průřezu hlavních druhů bikomponentních vláken
  • S/S (side by side, česky také zvlnění) z komponentů s rozdílnou sráživostí a bobtnavostí. Tato vlákna jsou trvale zkadeřená. Vyrábí se pravidelným nebo i nepravidelným vzájemným vrstvením technologií tzv. slévaní v proudech (něm.: Mischstromverfahren).
  • C/S (core/sheath, česky jádro/obal) z komponent s rozdílnou tavitelností. Zvlákňují se přes prstencovou trysku s odděleným přívodem obou polymerů, takže jedna komponenta obaluje druhou a obě jsou navzájem slepené. Vlákna mají zvláštní, např. velmi kluzký povrch.
  • M/F (matrix/fibril, česky matrice/vláknina) ze dvou polymerů, které se spojují před společným zvlákněním, takže do matrice vniknou krátká nebo i velmi dlouhá vlákénka. U tohoto typu vláken se změní vlastnosti obou komponent, např. afinita k barvivům.
  • Od uvedených druhů jsou odvozeny další, např. MS/S (multiple side by side), MR (multiple radial), MC (multi core) aj.

Na nákresu vpravo je znázorněn průřez a) S/S, b) C/S, c) M/F d) MR

K bikomponentám se nepočítají:

  • tzv. kopolymerní vlákna (společně polymerizované monomery, např. modacryl nebo copolyester)
  • tzv. heterogenní příze (skané z rozdílných filamentů)

Uplatnění

Bikomponentní vlákna se vyrábí asi od 60. let minulého století. K širšímu uplatnění však došlo teprve v souvislosti s výrobou mikrovláken. Příklady:

  • Mikrovlákno vzniká tak, že se rozpustí jedna složka bikomponentního vlákna (Islands/Sea).[4]
  • Mikrovlákno Belima X ® se tvoří štěpením bikomponenty M/F[1]

Celkový rozsah výroby bikomponentních vláken není veřejně známý. Podle odhadů z roku 2018 se počítá na rok 2024 s výnosem z prodeje bikomponentních vláken s více než 2 miliardami USD.[5]

Literatura
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
  • Loy: Chemiefasern für technische Textilprodukte, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 978-3-86641-197-5, str. 23-24

Reference
  1. Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 38 a 41
  2. Hongu/Phillips: New Fibers, Elsevier 1997, ISBN 9781855737570, str. 52-54
  3. Bicomponent and Micro Fibres [online]. nptel, 2009-2011 [cit. 2019-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-03. (anglicky)
  4. Sea-Island [online]. Huvis, 2019 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Bicomponent Fiber Market [online]. Stratview Research, 2018 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.