Bezorebné obdělávání půdy

Bezorebné obdělávání půdy je způsob obdělávání půdy, který podle francouzského agronoma Claude Bourguignona snižuje erozi, chrání edafon, šetří pohonné hmoty a spotřebuje méně dusíkatých hnojiv a je tedy ekologičtější než klasický způsob obdělávání (orba).

Bezorebné obdělávání půdy spočívá v tom, že se na pole zasejí např. luštěniny či kukuřice a poté, co vyrostou, se rozsekají a nechají ležet na místě. Rozsekané části rostlin chrání a hnojí půdu, na kterou potom speciální stroje zasejí např. obilniny.

Tento způsob hospodaření je používán na necelých 10 % světové zemědělské půdy, hlavně v Severní a Jižní Americe.[1]

Jiné zdroje uvádí, že je celosvětově užíván na 124 milionech hektarů.[2][3]

Rizika

Bezorebné zemědělství:

  • výrazně podporuje šíření škůdců, chorob a plevelů
  • potřeba časté a nákladné chemické ochrany rostlin, především herbicidy, zvyšuje se riziko rezistence plevelů
  • znemožňuje efektivně (se zaoráním) používat statková hnojiva, technologie preferuje hnojiva průmyslová
  • dochází k degradaci půdy, která není provzdušňována
  • podporuje riziko ztužování půd
  • není vhodná pro vlhké a již ztužené půdy
  • vyžaduje specializovanou techniku

Odkazy

Reference
  1. UHLÍŘ, Martin: Kolik stojí příroda. Respekt 24. 14. června 2010: s. 80–83. Dostupné online v placené části webu.
  2. Rolf Derpsch: Direktsaat (Stand: 15. April 2014). Direktsaat: Nachhaltiger Ackerbau im Neuen Jahrtausend.
  3. Horst Eichhorn (Hrsg.): Landtechnik. 7. Auflage. Ulmer, Stuttgart 1999, ISBN 3-8001-1086-5, S. 311 u. 316.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.