Orba

Orba je způsob úpravy zemědělské půdy. Tažený pluh vodorovně odřezává pluhovým ostřím asi 30 cm široký pruh zeminy (tloušťka odřezávaného pruhu je nastavitelná). Tento pruh zeminy, tzv. skýba najíždí na spirálovitě stočenou ohrnovací desku, postupně se staví, až se obrátí o 180°.

Orba pluhem v 15. století
Pluh

Účelem orby je rozrušit a provzdušnit povrch zeminy do hloubky, zapravit (nebo také zaorat) posklizňové zbytky, statková a průmyslová hnojiva, zelené hnojení a zamezit růstu plevelů.

Orba se provádí radličnými či talířovými pluhy.

Ve střední Evropě se oře na konci léta a na podzim po sklizni plodin.

Někdy se používají též bezorební kombinátory, které šetří počet pojezdů zemědělské techniky po poli aj., a tedy i náklady.

Orba

V minulosti bylo využíváno jednodušší rádlo, které na rozdíl od pluhu neobrací zeminu.

Rozdělení orby

podle hloubky
  • podmítka (7–14 cm)
  • mělká orba (14–18 cm)
  • střední orba (18–24 cm)
  • hluboká orba (24–30 cm)
  • velmi hluboká orba (nad 30 cm)
  • rigolování – orba až do podorniční vrstvy (až 60 cm), při níž se obrací celý půdní profil. Jejím účelem je zúrodňování pozemků s malou vrstvou ornice.

podle způsobu
  • do skladu – přiorat k sobě – např. pětiradličný pluh vyorá pět brázd, které převrátí doprava. Na konci pole (na souvrati) se otočí a orá k pravé straně. Tím jsou brázdy sklopeny k sobě (sklad). Sklad je vyvýšený, na poli vznikne hrbol. Kdyby se každý rok při orbě oralo na sklad, byl by hrbol stále větší. Proto se každý rok orá střídavě na sklad a rozor.
  • do rozoru – odorat od sebe – traktor orá po levé straně a sklápí brázdy od sebe. Na místě rozoru vznikne prohlubeň – strouha –, která by každým rokem byla hlubší. Proto se orá střídavě na sklad a rozor.
  • do roviny – moderní způsob orby; ornice se přiklápí k jedné straně; vyžaduje použití oboustranného pluhu.

Kvalitativní parametry orby
  1. Termín orby – odvozuje se od stavu půdy a pěstované plodiny. Tradovalo se dodržet minimální odstup od orby do setí.
  2. Ošetření ornice – urovnání pomocí traverzy nebo hrudořezů. Opatření je zvláště důležité u seťové orby ozimu, když je nutné rozrušit hroudy zároveň orbou. Po podzimní orbě se urovnání neprovádí.
  3. Hloubka – celý pozemek by měl být zaorán na stejnou hloubku.
  4. Stupeň obracení ornice a zapravení posklizňových zbytků – posklizňové zbytky by měly být dobře zaklopeny. Závisí na orebním poměru (poměr mezi šířkou záběru orebního tělesa a hloubkou orby; min. mezní hodnota 1,27) a na použití předradličky (orebního tělesa bez plazu před orebním tělesem).


Poznámka: Zemědělská literatura je nejednotná v pojmech. V některých publikacích je jako radlice označováno pluhové ostří, v jiných komplet pluhového ostří s ohrnovací deskou.

Odkazy

Literatura
  • KONUPČÍK, Jaroslav. Stroje pro rostlinnou výrobu: návody pro cvičení. 1. [díl], Mechanizační prostředky na zpracování půdy, hnojení, setí, sázení a ochranu rostlin. Brno: Vysoká škola zemědělská, 1979. 128 s.
  • KUMHÁLA, František et al. Zemědělská technika: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2007. 426 s. ISBN 978-80-213-1701-7.
  • NEUBAUER, Karel. Stroje pro rostlinnou výrobu. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1989. 716 s.
  • UHLÍŘ, Martin. Kolik stojí příroda. Respekt [online]. 13. 6. 2010, aktualizace 5. 8. 2015 15:01 [cit. 12. 8. 2019]. Dostupné z: https://www.respekt.cz/tydenik/2010/24/kolik-stoji-priroda

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.