Bezděkov (Bouzov)

Bezděkov (německy Besdiekau) je malá vesnice v kopci na levém břehu Třebůvky. V současnosti patří pod obec Bouzov.

Bezděkov
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBouzov
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°42′41″ s. š., 16°52′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel43 (2011)[1]
Katastrální územíBezděkov nad Třebůvkou (2,14 km²)
PSČ783 25
Počet domů40 (2011)[1]
Bezděkov
Další údaje
Kód části obce8681
Kód k. ú.608688
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Bezděkov se poprvé připomíná v pramenech z roku 1350, kdy patřila k panství hradu Vraní Hora.[2] Poté je ale uváděna jako majetek pánů z Bouzova až do roku 1720, kdy ji Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště prodává panství žadlovickému, kde zůstala do roku 1848.[2] Poté byla začleněna do okresu Zábřeh, a teprve v roce 1960 došlo k jejímu připojení k Bouzovu. Než zde byla v roce 1913 otevřena vlastní škola, býval Bezděkov přiškolen i přifařen k Bouzovu.

V roce 1913 byla v obci otevřena školní budova, dříve museli děti chodit do Bouzova.[2]

Obyvatelé se živili většinou zemědělskou výrobou, z řemeslníků byli v obci stolaři, tesaři, zedníci a kovář, a kromě toho pracovali někteří jako zaměstnanci v místním mlýně a pile. Mlýn je zde doložen již roku 1398.[2] Po roce 1948 došlo k znárodnění pily a mlýna. Hospodaří zde Severomoravské dřevařské závody, které provoz pily modernizují. V mlýně se v 50. letech přestávalo mlít. Po roce 1989 byly pila i mlýn vráceny původním majitelům a pila je dodnes v provozu. Po 2. světové válce odešla řada rodin do nově osídleného pohraničí. V roce 1957 bylo v obci založeno JZD, ve kterém pracovala většina obyvatel Bezděkova. Předsedou byl Jaroslav Vašek. Výroba zde byla zaměřena na chov skotu a sadařství. V roce 1960 se v rámci slučování stalo součástí JZD Bouzov.

Do roku 1960 byl Bezděkov samostatný, spadal pod okres Zábřeh, v tomto roce byl převeden pod Bouzov a tím pádem pod okres Olomouc.[2]

Postupně dochází k úbytku stálých obyvatel Bezděkova. Mladí se stěhují do měst, kde mají více pracovních příležitostí i kulturního a společenského vyžití, a opuštěné domy v obci jsou prodávány chalupářům k rekreaci, jejich zásluhou jsou udržovány v dobrém stavu.

V roce 2005 byla opravena kaplička a vysázeno stromořadí kolem místní komunikace. Také byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i  za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. [3]

Místní části18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Bezděkov3052842652312141912001301067451342243
Počet domů část Bezděkov4141464546464848-3428293540

Církevní památky

  • Kaple sv. Antonína z roku 1849, zděná, dříve dřevěná[2]
  • Kamenný kříž uprostřed vesnice z roku 1850
  • Kamenný kříž před obcí „Na drahách“ z roku 1818
  • Kamenný kříž na rozcestí k Radnici a Kudlovu z roku 1920
  • Litinový kříž u mostku před bezděkovským mlýnem z roku 1966
  • Soška panny Marie u staré cesty do mlýna k Bezděkovu[2]
  • V okolí obce u cest 2 svaté obrázky

Přírodní poměry

Uprostřed obce stojí lípa srdčitá s obvodem kmene téměř 4 metry.[2]

Fotogalerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 25.7.2014 [cit. 2015-12-11]. Dostupné online.
  3. Bezděkov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.