Bernov (Krajková)

Původní název Bärenau dostala tato osada podle formy položení obvodu tvaru medvěda (z německého Bär – medvěd). V roce 1923 byl německý název nahrazen tvarem přizpůsobeným do češtiny: Bernov.

Bernov se rozkládá na svazích předhůří Krušných hor klesajících směrem k Sokolovské pánvi. Spolu s okolními osadami leží na svorech krušnohorského krystalinika.[6]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[7] Historie Bernova byla v minulosti úzce spojena s Leopoldovými Hamry. V roce 1869 byly osadami obce Gossengrün (Krajková) v okrese Falknov (Sokolov). V letech 1880 až 1910, kdy již byly Leopoldovy Hamry obcí, spadal Bernov pod tuto obec. Leopoldovy Hamry byly prvně zmíněny roku 1350, tehdy pod názvem Luphartzgrün. Na počátku 19. století zde byla založena sklářská huť, okolo které byla postavena skupina domů. Při budování vodní nádrže Horka došlo k vystěhování obyvatel a kolem roku 1964 již byla většina domů Leopoldových Hamrů opuštěna.[4] V roce 1953 se stal Bernov místní částí Krajkové,[8] jiný zdroj uvádí rok 1950.[9]

V roce 1890 měl Bernov 164 obyvatel a v osadě bylo 35 domů. V polovině 19. století se osada rozrostla na 35 domů s 252 obyvateli. Muži si vydělávali jako dřevorubci nebo se zabývali výrobou perleťových knoflíků. Zbytky lastur pro výrobu perleťových knoflíků lze najít v osadě i širším okolí. Ženy většinou pracovaly v domácnosti, jako domácí práce často vyráběly krajky. Děti z této osady chodily do školy do Libnova. Poštou a farností náležela osada ke Krajkové.[4]

Jedinou architektonickou památkou je dům ev. č. 5 z roku 1799. Jedná se o roubené stavení s typickým hrázděním ve štítech. V této chalupě žil přibližně od roku 1965 se svou manželkou brněnský akademický sochař František Hořava.[4]

V osadě roste památný strom Bernovský klen.