Benetice (Světlá nad Sázavou)

Zakladatelem vsi je Beňata, podle kterého získala ves své jméno. Původní ves se nacházela jihovýchodně od současných Benetic, u potoka naproti benetické myslivně. Tuto polohu potvrzují zde nalezené úlomky keramiky. Tyto úlomky jsou velmi podobné nálezům z hradů Lipnice a Orlíka u Humpolce, takže pravděpodobně pocházejí z 15. až 16. století. Od svého vzniku byla ves součástí světelského panství, se kterým má společné dějiny.

V roce 1850 byly zřízeny okresy a Benetice patřily pod politický a soudní okres v Ledči nad Sázavou. V Beneticích byl založen obecní úřad, pod který patřily také osady Opatovice a Žebrákov. Opatovice se v roce 1931 osamostatnily. V roce 1960 byl obecní úřad zrušen a Benetice připadly pod Místní národní výbor v Mrzkovicích. Od roku 1980 jsou Benetice součástí Světlé nad Sázavou.[16]

V roce 2003 byl v Beneticích zřízen osadní výbor.

Složení osadního výboru:

• 2003 - Květa Pejcharová (předsedkyně), Josef Růt, Jaroslav Kukeně,[17]
• 2007 - Květa Pejcharová (předsedkyně), Josef Růt, Jaroslav Kukeně,[18]
• 2011 - Květuše Pejcharová (předsedkyně), Josef Růt, Michal Vaňkát, Jaroslav Kukeně[19]
• 2015 - Květuše Pejcharová (předsedkyně), Josef Růt, Jaroslav Kukeně, Zdeňka Vaňkátová.[20]
• 2019 - Květuše Pejcharová (předsedkyně), Zdeňka Vaňkátová, Jaroslav Kukeně, Josef Růt.[3]

V roce 1836[21] byly započaty práce na stavbě vůbec první silnice spojující město Světlá nad Sázavou a tehdejší okresní město Ledeč nad Sázavou, která vede přes Benetice. Silnice byla dostavěna v roce 1848. V té době byla nynější silnice vedoucí přes Mrzkovice ukončena v Leštince jako cesta. Silnice byla v roce 1971 vyasfaltována.

Část této silnice mezi Beneticemi a Vilémovicemi byla 8. dubna 1988 rozhodnutím ministerstva vnitra ČSR (čj. SD/21 – 1649/88) vyřazena ze silniční sítě a převedena do kategorie účelové komunikace. Povrch této části bývalé silnice mezi Beneticemi a Vilémovicemi byl naposledy rekonstruován v roce 1988.[22] Od té doby na ní bylo pouze provizorně opraveno několik vymletých děr, takže účelová komunikace dospěla do tak kritického stavu, že na ní byla snížena rychlost na 30 km/h.[22] Situace dospěla až do stavu, kdy se na projetí silnice uzavírali mezi mladými sázky.[23] Komunikace je tak považována za vůbec nejhorší komunikaci v kraji Vysočina.[24] Veškeré žádosti o opravu až do roku 2015 skončily neúspěchem. Pro Kraj Vysočina celá záležitost končí tím, že silnice byla vyřazena ze silniční sítě v roce 1988, takže podle mluvčí kraje Vysočina Jitky Svatošové není Kraj Vysočina vlastníkem této komunikace, a to i přesto, že v oficiálních mapách je Kraj Vysočina jako vlastník uváděn.[22] Podle starosty Vilémovic tím, že se Kraj komunikace vzdal, komunikace přešla do správy obcí, na jejichž katastru silnice leží, takže malou část komunikace, která leží v katastru Vilémovic se obec Vilémovice snaží vyspravit, zatímco obec Pavlov část komunikace ležící v katastru obce Pavlov opravit nechce.[22] Opravu nechce zajistit ani Světlá nad Sázavou, podle které by se o opravu měl postarat Kraj Vysočina.[22] V roce 2016 obyvatelé Benetic požádali o pomoc v této europoslance Tomáše Zdechovského, který poslal žádost o opravu této komunikace přímo hejtmanovi kraje Vysočina Jiřímu Běhounkovi.[22][25] Po jeho žádosti kraj Vysočina slíbil opravení nejkritičtějších úseků komunikace, tedy tří největších výmolů, které mají být zasypány, aby byla zajištěna sjízdnost pro vozy záchranné služby.[26]

Kraj Vysočina a město Světlá nad Sázavou se později dohodli na celkové opravě komunikace, po jejíž provedení bude komunikace převedena do majetku města Světlá nad Sázavou.[24][27] Mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová k této dohodě poznamenala, že občané nemají čekat zázraky, protože případné opravy budou svou zásadností korespondovat s významem komunikace, který je z pohledu 4 500 kilometrů silnic druhé a třetí třídy Kraje Vysočina zanedbatelný.[24] Podle místostarosty Světlé nad Sázavou Josefa Hnika se město Světlá nad Sázavou případně, podle náročnosti administrace a doby trvání celého procesu, pokusí zařadit komunikaci opět do silniční sítě.[24]

Autobus do Benetic začal jezdit v roce 1972, po té, co byla vyasfaltována silnice.

V roce 1988 probíhala úprava silnice spojující města Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou přes Mrzkovice, autobusové spoje využívající této silnice byly proto odkloněny na silnici vedoucí přes Benetice, což bylo důvodem pro její opravu.

V roce 1993 došlo ke snížení počtu autobusových spojů do Benetic ze tří na dvě denně. V roce 2005 došlo ke zvýšení počtu autobusových spojů do Benetic ze dvou na čtyři denně. Později byl počet spojů snížen tak, že pravidelně autobus do Benetic jezdí jednou denně, dvakrát týdně je přidán ještě jeden autobusový spoj.

Nejspíše po lesní kalamitě na Světelsku byla Vítem Schindlerem asi v roce 1752 založena skelná huť.

Do roku 1752 provozoval huť zakladatel Vít Schindler, po něm ji měl až do roku 1767 pronajatou Josef Schindler, syn Víta Schindlera. Po něm ji převzal František Schindler, který byl nájemcem až do roku 1769. Dalším uváděným nájemcem od roku 1773 je Jan Hoffmann. Za jeho působení v huti pracovalo 58 lidí. Po smrti Jana Hoffmanna vedla huť jeho manželka, která se v roce 1786 znovu vdala. Jejím druhým manželem byl rozsochatecký skelmistr František Seewald, který řízení huti později převzal. Za jeho působení bylo v huti zaměstnáno 25 sklářů (8 až 9 tovaryšů, 1 až 2 učni) a sklo bylo dodáváno především firmě Fischer Kittel z Polevska. Po jeho odchodu v roce 1794 do sklárny ve Chraňboži benetická huť zanikla.

Skelná huť byla původně postavena nad dnešní vesnicí u cesty do Pavlova a v roce 1753 byla přemístěna k rybníku pod benetickou myslivnou. Huť byla dobře vybavena, patřila k ní draslovna, rybník a několik chalup. V huti se vyráběly především nápojové soupravy, z nichž většina byla určena pro vývoz do ciziny.

Přítomnost dnes již neexistující huti připomínají některé místní názvy, třeba Na Sušírnách, nebo Sklárenský rybník.

Po velkém přesvědčování rolníků bylo v obci v roce 1958 založeno jednotné zemědělské družstvo. Ještě téhož roku byly rozorány meze, aby na jaře následujícího roku mohlo začít společné hospodaření. Později se družstvo sloučilo s mrzkovickým družstvem Pokrok a v roce 1975 došlo k jejich sloučení se světelským JZD Nové Lány. V roce 1989 byly pozemky vráceny původním majitelům.

• 1375 – první písemná zmínka o Beneticích,
• 1742 – založení skelné hutě Vítem Schindlerem,
• 1752 – nájemcem hutě se stává Josef Schindler,
• 1753 – přeložení skelné hutě na nové místo,
• 1767 – 1769 – nájemcem hutě se stává František Schindler,
• 1773 – nájemcem hutě se stává Jan Hoffmann,
• 1786 – převzetí řízení hutě Františkem Seewaldem,
• 1794 – odchod Františka Seewalda a zánik hutě,
• 1832 – stavba nové budovy myslivny,
• 1836 – začátek stavby silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
• 1848 – dokončení stavby silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
• 1850 – zřízení obecního úřadu v Beneticích (patřily pod něj i osady Opatovice a Žebrákov),
• 1869 – sčítání lidu, v Beneticích žilo 136 obyvatel,
• 1916 – odebrání zvonu ze zvoničky pro válečné účely,
• 1931 – osamostatnění Opatovic,
• 1936 – požár, při kterém vyhořela čtyři stavení včetně hostince,
• 1956 – zavedení elektrického proudu,
• 1958 – založení jednotného zemědělského družstva,
• 1960 – zrušení obecního úřadu v Beneticích, obec připadla pod Místní národní výbor v Mrzkovicích
• 1971 – vyasfaltování silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
• 1972 – začátek pravidelné autobusové dopravy,
• 1975 – sloučení benetického a mrzkovického družstva s JZD Nové lány ve Světlé nad Sázavou,
• 1980 – Benetice se staly součástí Světlé nad Sázavou,
• 1989 – navrácení pozemků původním majitelům v restitucích,
• 1999 – požár, při kterém od blesku vyhořelo jedno stavení (18. září),
• 2000 – posvěcení nové zvoničky,
• 2003 – ustanovení osadního výboru,
• 2008 – spuštění internetových stránek vsi,
• 2014 – oprava opevnění hráze vodní nádrže a její odbahnění.[28]

• DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. 1. vyd. Praha: Panorama, 1992. 155 s. ISBN 80-7038-284-8.
• PLEVA, František. Toulky vrchovinou. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov 337 s. ISBN 978-80-86559-65-0.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benetice na Wikimedia Commons
• Průvodce Benetice ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Benetice ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Benetice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• oficiální webová prezentace