Beograd na vodi

Beograd na vodi (v srbské cyrilici Београд на води, anglicky Belgrade Waterfront) je urbanistický projekt rozvoje pravého břehu řeky Sávy v srbské metropoli Bělehradu. Vymezen je prostorem mezi Brankovým mostem a Mostem Gazela (Savamala). Předpokládá likvidaci prostoru současného bělehradského hlavního nádraží vč. jeho rozsáhlého kolejiště a výstavbu nových komerčně využitelných budov.

Výstavba v roce 2017.
Rekonstruované nábřeží.
Výstavba v roce 2017.

Příprava projektu

Myšlenka přestavby břehu Sávy v centru Bělehradu existuje několik desetiletí. V roce 2012 slíbil tehdejší kandidát na premiéra Aleksandar Vučić v kampani do parlamentních voleb projekt s tímto názvem. Podrobný plán projektu byl vyhotoven v prosinci 2012. Bělehradu jej prezentoval šejk Muhammad bin Zaíd, korunní princ ze Spojených arabských emirátů. Mediálně začal být projekt nové čtvrti v srbském tisku diskutován v říjnu 2013. Rychlý začátek výstavby mohl být uskutečněn díky tomu, že většina pozemků na břehu Sávy patřila státu a nebylo tak nutné řešit majetkové vyrovnání s vlastníky. Původní plán předpokládal oproti finální variantě výstavbu umělého ostrova a přemístění hlavního nádraží již v roce 2015.

Projekt řídí srbská vláda a financuje jej investor ze Spojených arabských emirátů.[1] První železniční koleje byly odstraněny v březnu 2014.

Průběh výstavby
První model komplexu, vystavený v budově Bělehradského družstva (Beogradska zadruga) 2016
Nový model, nákupní centrum a věž (2018)

Základní kámen první z budov na břehu řeky Sávy byl postaven v říjnu 2015[2], nedlouho poté byla zahájeny kotvící práce pro další stavby. Součástí prvotní fáze výstavby byla rovněž rekonstrukce památkové secesní budovy Beogradska zadruga. Dominantním objektem celé čtvrti bude věž o výšce 168 m, jejíž základní kámen položil tehdejší srbský premiér Aleksandar Vučić v roce 2016 během své předvolební kampaně.[zdroj?] Věž bude mít 42 pater; prvních 20 bude tvořit luxusní hotel a zbytek bude představovat luxusní apartmány.

Projekt nové městské části na brownfieldu bývalého bělehradského výstaviště a nádraží si vyžádá přestavbu železničního uzlu v srbské metropoli. Dokončeno má být nové nádraží, které se buduje již od 60. let a původní historická budova z 19. století zůstane zachována uprostřed moderní čtvrti. Podél řeky Sávy vznikne nová promenáda a luxusní rezidenční objekty. Většina plánované zástavby bude využita k bydlení (60 %); menší část poslouží jako hotely (8 %) nebo kanceláře (17 %). Vznikne také obchodní centrum.

V nové oblasti byly vyprojektovány a vybudovány nové ulice, např. Sávský bulvár. Po odstranění kolejiště nádraží Beograd-Glavna budou některé ulice propojeny se zbytkem zástavby v této městské části. Starší ulice mezi původními objekty (např. Hercegovačka) musely ustoupit nově připravené síti. V roce 2018 pracovalo na výstavbě čtvrti 1200 dělníků.[3]

Výstavba čtvrti probíhá směrem od severu k jihu. První objekty začaly být budovány v roce 2017. První obyvatelé nové čtvrti by se měli nastěhovat do dokončených objektů v roce 2018.[4]

Rozestavěné objekty
  • BW Residences – dvě dvacetipatrové rezidenční věže na břehu řeky Sávy. Výstavba byla zahájena v říjnu 2015 a má být zakončena na začátku roku 2018.
  • W Belgrade — hotel a bytové jednotky
  • BW Galerija — obchodní centrum s plochou 93 000 m² GLA po dokončení prvotní fáze; celková plocha má dosáhnout 140 000 m² po dokončení.
  • Belgrade Tower — Věž o výšce 142 m.
  • BW Mall Towers — tři věže o celkové výšce 80 m.
  • BW Vista – věž pro obytné a obchodní prostory s 23 patry a celkové výšce 82 m. Výstavba byla zahájena v roce 2016.
  • BW Parkview – Obytná budova o výšce 82 m s 244 byty různých dispozic.

Reakce

Proti plánované rozsáhlé výstavbě vystoupilo několik občanských iniciativ, např. skupina Ne da(vi)mo Beograd (Neudavme/Nedejme Bělehrad). Dne 26. dubna uskutečnila skupina demonstraci před budovou Beogradska zadruga v blízkosti budované čtvrti. Na přelomu let 2016 a 2017 zorganizovalo toto hnutí celkem osm dalších protestů. Kritici projektu vytýkají, že je realizován bez veřejné diskuze na úrovni města Bělehradu a že je určen výhradně movité klientele s byty a službami, které jsou vzdálené běžným obyvatelům města.

Reference
  1. Článek na portálu Khaleejtimes.com (anglicky)
  2. Článek na portálu blic.rs (srbsky)
  3. Článek na portálu pink.rs (srbsky)
  4. Článek na portálu danas.rs (srbsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.