Belgické modrobílé

Plemeno pochází z Belgie, z oblasti řek Meuse a Escaut, z místních rázů modrého skotu. V 19. století byl přikřížen především anglický krátkorohý skot a později i charolais. První polovinu 20. století bylo plemeno šlechtěno na dvoustrannou užitkovost, v 50. letech 20. století se začali na masnou užitkovost selektovat býci a od 60. let je belgické modrobílé zaměřeno na výraznou užitkovost masnou.[2] Jen menší část populace zůstala v původním kombinovaném užitkovém typu.[3]

Belgické modrobílé plemeno je středního tělesného rámce s malou hlavou a masivním osvalením. Rohy jsou krátké, vodorovné a mohou být pigmentované. Dvojité osvalení (anglicky double muscling) je způsobeno mutací, která je v populaci belgického modrobílého homozygotně fixovaná a tento znak nese 80–85 % všech zvířat.[2] Jsou to těžká zvířata, u býků není vzácností jedinec vážící 1500 kg, nejlepší krávy dosahují až 950 kg.[3]

U plemene belgické modrobílé se vyskytují tři základní zbarvení: bílé, modré, kdy jsou zvířata modrostrakatá s plotnami šedomodré barvy různých odstínů, a černé, přesněji černostrakaté. Někteří jedinci jsou též červenostrakatí díky přítomnosti tzv. red faktoru v populaci. Recesivní homozygoti, kteří mají červenostrakatou barvu, však nejsou zapisována do plemenné knihy.[3]

Belgické modrobílé plemeno je ušlechtilé, intenzivní plemeno. Matky mohou být drženy na pastvě, ale telata jsou již brzy po porodu navykána na kukuřičnou siláž a seno a na farmách, kde jsou zvířata celoročně držena ve stáji, jsou všechny kategorie skotu krmeny kukuřičnou siláží, senem a jadrnými krmivy.

Je to plemeno rané, průměrný věk při prvním otelení je 32 měsíců.[3] Porodní hmotnost telat je vysoká, pohybuje se kolem 45–55 kg, výjimečná však nejsou ani telata vážící k 70 kg.[3] Procento těžkých porodů je vzhledem k velkým telatům a úzkým porodním cestám plemenic vysoký a v 60–90 % belgických chovů se rutinně provádí císařský řez.[3] Růstová schopnost telat je vysoká a mléčnost matek dobrá.

Belgické modrobílé – detail utváření hýždí

Masná užitkovost plemene je vynikající. Díky dvojitému osvalení jatečná výtěžnost masného typu dosahuje 67–75 % a to s vysokým podílem cenných částí.[3] Podíl tuku a kostí v jatečném trupu je malý, zvířata navíc nemají sklon k tučnění. Porážková hmotnost býků je 600–750 kg a této hmotnosti je obvykle dosaženo ve věku 15–17 měsíců.[3] Býčci jsou vhodní též k výkrmu v systému baby beef. Maso je vysoce kvalitní, ze všech masných plemen má belgické modrobílé nejvyšší podíl masa první jakosti, maso je jemné a obsahuje jen malé množství tuku a cholesterolu.[3]

Mléčná užitkovost kombinovaného užitkového rázu se pohybuje okolo 5000 kg mléka s obsahem bílkovin 3,2 % a co se masné užitkovosti týče, jatečná výtěžnost činí přibližně 60 %.[1]

• 
  Belgické modrobílé plemeno – bílá kráva
• 
  Černý býk
• 
  Detail hlavy