Behaviorální modernita

Behaviorální modernita jsou projevy člověka, které ho odlišují od jeho druhových předků, například pohřeb, umění (jeskynní malířství, figurky Venuše). K přechodu k modernímu chování došlo zhruba před 50 000 lety. Tou dobou také vzrostla mobilita lidí.[1] Přechod však nebyl způsoben nárůstem populace[2] ani klimatickou změnou.[3] Před 70 000 lety k tomu mohla napomoci schopnost ovládat rekurzivní jazyk.[4] Existují nálezy starší než 70 000 let, které svědčí o modernitě v chování (např. v Blombosu), což svědčí o postupném přechodu[5] a souvislosti s anatomicky moderním člověkem (o stáří až 200 000 let).[6] Ovšem uvažuje se i o náhlé změně.[7]