Bazilika svatého Štěpána (Székesfehérvár)

Hlavní oltář od Vinzenze Fischera (1775): Král Štěpán I. zasvěcuje uherskou korunu Panně Marii

Oltářní místnost během postní doby

V roce 1010 byla dokončena původní bazilika ve Stoličném Bělehradě králem Štěpánem I. Ta však byla zničena během tureckých válek v roce 1601. Nedaleko od ní na kopci jižním směrem se nacházela první panovnická rezidence, palác velkoknížete Gézy, nejstarší část města. To zahrnovalo také gotickou baziliku sv. Petra a Pavla, na jejíž základech byl v letech 1758 - 1768 postaven nový farní kostel székesfehérvárské diecéze v barokním slohu podle návrhu Martina Grabnera.

Výstavba byla financována z darů, včetně příspěvku od císařovny Marie Terezie. Ta také v roce 1777 s požehnáním papeže Pia VI. založila zdejší biskupství a kostel byl povýšen na katedrálu.

V letech 1805 až 1815 byly navýšeny chrámové věže.

V roce 1938 papež Pius XI udělil katedrále titul baziliky minor.

Nad portálem se tyčí dvojvěžní průčelí, na jehož římse jsou umístěny sochy svatých uherských králů Štěpána, Ladislava a Emmericha. Obě věže jsou opatřeny hodinami.

Chór s oltářem a kazatelnou navrhl slavný rakouský architekt Franz Anton Hillebrandt. Oltář znázorňuje klečícího sv. Štěpána, kterak předává uherskou korunu Panně Marii. Autorem oltáře z červeného mramoru s korintskými sloupy je Vinzenz Fischer.

Impozantní nástropní fresky s výjevy ze života sv. Štěpána jsou dílem Johanna Cymbala. Zastavení Křížové cesty jsou od sochaře Barny Búzy z 50. let 20. století.

V kryptě kostela je jsou v sarkofágu uloženy ostatky krále Bély III. a jeho manželky Anežky ze Châtillonu. [3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kathedrale St. Stephan (Székesfehérvár) na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bazilika svatého Štěpána na Wikimedia Commons