Bazalka indická

Bazalka indická (Ocimum tenuiflorum), též bazalka posvátná (Ocimum sanctum), bazalka Tulsi či Tulasi, je aromatická vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Pochází z Indického subkontinentu, je ale široce pěstována v celé jihovýchodní Asii, a to především z medicínských, kulinářských a náboženských důvodů. Obsahuje aromatické silice a je využívána na bylinný čaj, v ajurvédské léčbě a významné místo má ve višnuistických tradicích hinduismu, v nichž je uctívána jako posvátná rostlina.

Bazalka indická
Bazalka indická (Ocimum tenuiflorum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
PodčeleďNepetoideae
Rodbazalka (Ocimum)
Binomické jméno
Ocimum tenuiflorum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Popis

Bazalka indická je vzpřímená, hustě větvená vytrvalá bylina nebo polokeř, dorůstající výšky 30-60, někdy až 100 cm. Stonky jsou na bázi dřevnatějící a hustě chlupaté jemnými trichomy, kterými jsou porostlé i řapíky a žilnatina listů. Jednoduché, vejčité, řapíkaté listy s jemně zubatými okraji jsou na stonku postaveny křižmostojně a jsou silně aromatické, neboť obsahují množství terpenů.[1] Jejich barva je zelená (morfotyp zvaný Lakšmí tulasi) nebo fialové (morfotyp Krišna tulasi). Květy jsou uspořádané v lichopřeslenech na dlouhém koncovém hroznu; jsou oboupohlavné, rozlišené na dvoucípý nálevkovitý kalich a pyskatou korunu, která je nejčastěji nafialovělá, růžová nebo bílá. Plodem je hnědá vejčitá tvrdka. Chromozómové číslo 4n = 36.[2]

Původ a rozšíření

Fylogeografické studie chloroplastového genomu prokázaly původ této rostliny na severu centrální Indie. Je možné, že její další šíření po Indickém subkontinentu souvisí s kulturními migračními trasami.[3] Vyskytuje se také v celé jihovýchodní Asii a v Číně.

Obsahované látky

Bazalka indická obsahuje množství fytochemických látek, jako jsou různé fenoly, alkaloidy, saponiny, steroidní látky (stigmasterol, kampesterol, β-sitosterol), ursolovou kyselinu, flavonoidy, taniny a především aromatické esenciální oleje. Jejich hlavními složkami jsou eugenol, methyleugenol, karvakrol, karyofylen a nerol.[1][4]

Využití

Oslavný rituál u rostliny bazalky posvátné

Hinduismus

Listy bazalky Tulsi jsou důležitou součástí bohoslužeb vzývajících boha Višnua a jeho avatáry, jako jsou Kršna či Ráma, stejně jako dalších božstev (Hanumán, Balaráma, Garuda aj.). Pro hinduisty je posvátnou rostlinou a je uctívána jako jeden z avatárů (vtělení) bohyně Lakšmí. V hinduistických domech bývá tradičně pěstována na čestném místě či oltáříku uprostřed dvora. Domácí pobožnosti, odbývané především ženami, zahrnují sezení na zemi před rostlinou bazalky, zažíhání vonných lampiček, odříkávání modliteb a zvonění na ceremoniální zvoneček. O listech bazalky Tulsi se věří, že mají očistnou duchovní sílu, stejně jako růžence vyrobené z dřevnatých stonků a kořenů, které mají svěřit nositele pod Hanumánovu ochranu.[5]

Léčitelství

Bazalka indická je hojně užívanou léčivkou v ajurvédě. Užívá se při potížích zažívacího traktu, pro posílení imunity, proti stresu, pro zahřátí organismu nebo pro snížení hladiny cholesterolu, a to čerstvá nebo sušená, jako bylinný čaj nebo drcený prášek smísený s přepuštěným máslem ghí.[6] Mnohé léčivé účinky, především na nervovou soustavu, ale i další, byly prokázány i moderní medicínou.[4]

Ostatní

Bazalka indická se využívá v thajské kuchyni pro přípravu pokrmů z masa, rýže a mořských plodů. Sušené aromatické listy se po staletí používaly jako přírodní repelent.[7]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ocimum tenuiflorum na anglické Wikipedii a Indisches Basilikum na německé Wikipedii.

  1. PADALIA, Rajendra C.; VERMA, Ram S. Comparative volatile oil composition of four Ocimum species from northern India. Natural Product Research. 2011, s. 569–575. DOI 10.1080/14786419.2010.482936. PMID 21409717. (anglicky)
  2. WARRIER, P K. Indian Medicinal Plants. [s.l.]: Orient Longman, 1995. ISBN 0-86311-551-9. S. 168. (anglicky)
  3. BAST, Felix; POOJA RANI; DEVENDRA MEENA. Chloroplast DNA Phylogeography of Holy Basil (Ocimum tenuiflorum) in Indian Subcontinent. The Scientific World Journal. 2014, s. 277–85. DOI 10.1155/2014/847482. PMID 847482. (anglicky)
  4. DRSC, Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka,. Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Bazalka posvátná – tradiční indická léčivka a současná medicína. www.toxicology.cz [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. (česky)
  5. SIMOONS, Frederick J. Plants of life, plants of death. [s.l.]: Univ of Wisconsin Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-299-15904-7. S. 7–40. (anglicky)
  6. NIIR BOARD, NATIONAL INSTITUTE OF INDUSTRIAL RESEARCH (INDIA). Compendium of Medicinal Plants. [s.l.]: National Institute of Industrial Research, 2004. (2004). ISBN 978-81-86623-80-0. S. 320. (anglicky)
  7. BISWAS, N. P.; BISWAS, A. K. Evaluation of some leaf dusts as grain protectant against rice weevil Sitophilus oryzae (Linn.). Environment and Ecology. 2005, s. 485–488. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.