Bayer

Bayer AG je německá agrochemická a farmaceutická akciová společnost založená roku 1863 ve městě Barmen (dnes je součástí města Wuppertal). Divize Bayer AG zahrnovaly k 31. prosinci 2017 celkem 301 společností s 99 820 zaměstnanci.[3] Hlavní sídlo firmy se od roku 1912 nachází v Leverkusenu. Společnost se zabývá vývojem, výrobou a prodejem chemikálií a humánních i veterinárních léčiv. Je nástupce nechvalně proslulé firmy IG Farben, která za druhé světové války vyráběla cyklon B.

Bayer
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1863
PředchůdceIG Farben
ZakladatelFriedrich Bayer
Adresa sídlaLeverkusen, 513 68, Německo
Souřadnice sídla51°0′49,35″ s. š., 6°58′58,66″ v. d.
Klíčoví lidéWerner Baumann
Charakteristika firmy
Oblast činnostifarmaceutický průmysl, phytopharmaceuticals, plast a chemický průmysl
Produktykyselina acetylsalicylová
Obrat35,1 mld. € (2010)[1]
Celková aktiva85 mld. US$ (2015)
Zaměstnanci103 824 (2019)[2]
Dceřiné společnostiBayer HealthCare Pharmaceuticals
Bayer Schering Pharma
Bayer Technology Services
Bayer Business Services
Bayer CropScience
Covestro (7 %)
Currenta
Euroservices
Viverso
Bayer (Belgium)
 více na Wikidatech
OceněníCena velkého bratra (2002)
Identifikátory
Oficiální webbayer.com
ISINDE000BAY0017
LEI549300J4U55H3WP1XT59
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Friedrich Bayer – zakladatel firmy
Závod firmy Bayer v Leverkusenu

Korporátní logo společnosti, Bayer kříž[4], byl představen v roce 1904. Skládá se z horizontálního slova "Bayer" kříženého s vertikálním slovem "Bayer", obě slova sdílejí "Y" a jsou v uzavřeném kruhu.

Ve fiskálním roce 2015 společnost zaměstnávala kolem 117 000 lidí a její prodeje přesáhly 46.3 miliard EUR. Od roku 2016 jsou součástí skupiny Bayer tří klíčové divize: Pharmaceuticals, Consumer Health a Crop Science, jejíž součástí je také Animal Health.

Historie

  • 1863 – Založení firmy (F. Bayer a J.F. Weskott) ve městě Barmen (dnes je součástí města Wuppertal).
  • 1912 – Zřízeno sídlo firmy v Leverkusenu.
  • 1925 – Sloučením firem Bayer, BASF, Hoechst, Agfa, Chemische Fabrik Griesheim-Elektron a Chemische Fabrik vorm. Weiler Ter Meer vzniká IG Farben
  • 1951 – Znovuzaložení „Farbenfabriken Bayer AG“.
  • 1981 – Spolu s několika dalšími společnostmi se Bayer stal součástí skandálu, kdy nestáhl z oběhu vzorky krve pro hemofiliaky, o kterých věděl, že jsou nakaženy hepatitidou C a AIDS a kvůli kterým bylo AIDSem nakaženo odhadem 6–10 tisíc pacientů[5][6]
  • 2002 – Reorganizace v Bayer Group.
  • 2005 – Lanxess AG se osamostatňuje od Bayer Group.
  • 2006 – Převzetí společnosti Schering AG.
  • 2014 – Převzetí divize „Consumer Care business“ společnosti Merck & Co., Inc.
  • 2015 – Bayer MaterialScience se osamostatňuje a vzniká společnost „Covestro”.
  • 2018 – Příprava akvizice agrochemického gigantu Monsanto

Pesticidy

Firma patří společně s firmami BASF a Syngenta mezi tři největší evropské výrobce pesticidů a mezi šest největších producentů pesticidů na světě.[zdroj?]

Medikamenty

Společnost Bayer patřila mezi první výrobce aspirinu. Od roku 1898 do 1910 společnost Bayer prodávala heroin jako „lék“ pro lidi závislé na morfinu do té doby, než bylo objeveno, že se v játrech mění na morfin, tento objev společnost zdiskreditoval a tím skončil legální prodej heroinu coby léku.

Geneticky modifikované zemědělské plodiny

V posledních letech[kdy?] významně investovala do obchodu s GMO a čelí řadě problémů. Nejvýznamnější z nich je nekontrolovaný únik geneticky modifikované rýže LL RICE 601. V červnu 2008 Státní zemědělská a potravinářské inspekce nařídila stáhnout z obchodní sítě desetitisíce balení rýže firmy Podravka-Lagris, která obsahovala ilegální příměs GM rýže, která nebyla schválena ani pro lidské potraviny ani jako krmivo pro dobytek.[7]

Podobné problémy byly zaznamenány i v dalších zemích Irský úřad pro bezpečnost potravin prokázal nelegální kontaminaci GM rýži LL 601 ve výrobcích značek American Easy Cook a St. Bernard Easy Cook v obchodech řetězce Marks & Spencer, který poté stáhl z pultů veškerou americkou rýži. Americkou dlouhozrnnou rýži přestaly prodávat i švýcarské supermarkety MIGROS a COOP poté, co objevily ilegální kontaminaci GM rýží LL 601. Japonsko v srpnu 2006 v reakci zcela zastavilo dovoz dlouhozrnné rýže z USA. Problém ilegální kontaminace americké rýže objevila firma Bayer CropScience 31. července 2006 a informovala o něm americké úřady, ale nikoli veřejnost.[8]

IG Farben během 2. světové války

Společnost IG Farben se aktivně podílela na pokusech, které byly uskutečňovány na vězních v koncentračních táborech. Výzkum probíhal v koncentračním táboře Mauthausen, dále probíhal výzkum v koncentračním táboře Osvětim pod vedením známého doktora Mengeleho označovaného jako „anděl smrti” za svou zálibu dělat pokusy na vězních koncentračního tábora. Bayer platila 200 říšských marek za usmrcenou osobu samotnému Mengelemu, oběťmi se stali vězni jeho pseudovědeckých pokusů jako byla brutální sterilizace žen, dále prováděl pokusy na dětech, které označoval jako „svá malá morčátka“, ty byly podrobovány různým operacím hlavy, míchy.[9]

Reference

  1. Bayer Annual Report 2010. Dostupné online. [cit. 2011-03-01]
  2. Dostupné online. [cit. 2020-11-01]
  3. Geschäftstbericht 2017. Fünf­jahres­übersicht [online]. Bayer AG [cit. 2018-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-11. (německy)
  4. SÁNCHEZ-SERRANO, Ibis. The World's Health CareCrisis: From the Laboratory Bench to the Patient's Bedside.. [s.l.]: Elsevier, 2011. ISBN 9780123918758.
  5. https://www.nytimes.com/1996/06/11/business/blood-money-aids-hemophiliacs-are-split-liability-cases-bogged-down-disputes.html
  6. Archivovaná kopie. ww2.aegis.com [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30.
  7. Magdalena Klimovičová: V ČR se prodávala rýže s nepovolenou genetickou modifikací Archivováno 26. 6. 2008 na Wayback Machine
  8. Miroslav Šuta: EU bojuje s ilegální kontaminací čínskou GM rýží Archivováno 28. 5. 2009 na Wayback Machine, respekt.cz, 15. dubna 2008
  9. Totalmag magazín: Bolest, hrůza a zrůdnost Mengeleho ordinace Archivováno 19. 10. 2013 na Wayback Machine, totalmag.cz

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.