Batagurovití

Batagurovití (Bataguridae), též geoemydovití (Geoemydidae) je největší a nejrozmanitější čeledí nadčeledi Testudinoidea s asi 70 druhy želv.

Batagurovití
Okadie čínská (Ocadia sinensis.jpg)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádželvy (Testudines)
NadčeleďTestudinoidea
Čeleďbatagurovití (Bataguridae)
Theobald, 1868
Podčeledi
  • Batagurinae
  • Geoemydinae
Synonyma
  • geoemydovití (Geoemydidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

Želvy dorůstají různých velikostí (od 10 do 80 cm) s často vysokým stupněm pohlavního diformismu. Obvykle mají mezi prsty plovací blány a pánevní pletenec spojený pružně s plastronem. Karapax má 24 okrajových štítků. Plastron je složen z 12 štítků a hrudní a břišní štítky má spojeny se štítky okrajovými.

Žijí v tropech a subtropech Asie, Evropy a severní Afriky. Jen jediný rod Rhinoclemmys žije ve Střední a Jižní Americe. Obývají sladkovodní ekosystémy, pobřežní oblasti a tropické lesy. Většina z nich jsou býložraví, ale některé druhy jsou i všežraví a masožraví. Při páření jsou samci obvykle mnohem aktivnější než samičky. Kladou poměrně malý počet vajec několikrát do roka. Některé druhy mají v závislosti na teplotě určení pohlaví, zatímco jiní mají odlišné pohlavní chromozomy.

Asi 70% druhů je považováno za ohrožené nebo zranitelné. Mezi nejohroženější patří například želva žlutočelá (Cuora galbinifrons) a želva třípásá (Cuora trifasciata).

Systém a evoluce

Tradiční systematika je umístila do čeledi emydovití (Emydidae) jako podčeleď Batagurinae. V roce 1980 byla podčeleď povýšena na čeleď a přejmenována na Bataguridae (Geoemydidae) podle ICZN pravidel.

Většina fosilních a molekulárních údajů podporuje jejich blízký vztah s čeledí Želvovití (Testudinidae).

Taxonomie čeledi ještě není dobře zhodnocena vzhledem k velkému počtu a rozmanitosti druhů. Čeleď je obvykle rozdělena do dvou podčeledí a 22–27 rodů. Rozdělení do podčeledí je v současné době sporné některými vědci. U několika druhů je známo, že se můžou křížit a vznikají tak hybridi, což systematiku ještě více komplikuje.[1]

  • Podčeleď Batagurinae
    • rod Annamemys
    • rod Batagur (Gray, 1855)
    • rod Chinemys (Smith, 1931)
    • rod Geoclemys (Gray, 1855)
    • rod Hardella (Gray, 1870)
    • rod Malayemys (Linhholm, 1931)
    • rod Morenia (Gray, 1870)
    • rod Ocadia (Gray, 1870)
    • rod Orlitia (Gray, 1873)
    • rod Pangshura
    • rod Vijayachelys (Henderson, 1912)
  • Podčeleď Geoemydinae
    • rod Cuora (Gray, 1855)
    • rod Cyclemys (Bell, 1834)
    • rod Geoemyda (Gray, 1843)
    • rod Heosemys (Stejneger, 1902)
    • rod Leucocephalon
    • rod Mauremys (Gray, 1869)
    • rod Melanochelys (Gray, 1869)
    • rod Notochelys (Gray, 1863)
    • rod Rhinoclemmys (Fitzinger, 1835)
    • rod Sacalia (Gray, 1870)
    • rod Siebenrockiella (Lindholm, 1929)[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geoemydidae na anglické Wikipedii.

  1. Buskirk et al. (2005)
  2. biolib.cz - Bataguridae

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.