Basarabové
Basarabové (také Bazarabové nebo Bazaraabové) byli rod, který hrál významnou roli při zakládání Valašského knížectví. Byli prvním valašským knížecím rodem a navíc byli blízce příbuzní s rodem Mușatinů, vládců sousedního Moldavska. Dynastie Basarabů měla specifický výběr panovníka, do kterého byli zahrnuti i levobočci. Kníže poté byl volen radou bojarů. Po vládě Alexandru I. Aldea (která skončila v roce 1436) se rod rozdělil na dvě větve, vzniklé z legitimních potomků, které se další dvě století přely o Valašský trůn.
Basarabové | |
---|---|
Rodový erb Basarabů | |
Země | Valašsko |
Tituly | Kníže Vévoda |
Zakladatel | Basarab I. Valašský |
Rok založení | 1310 |
Konec vlády | 1627 |
Poslední vládce |
|
Současná hlava | rod vymřel |
Větve rodu |
Mezi nejznámějšími členy rodu patří Mircea I., Dan II., Vlad II. Dracul, Vlad III. Dracula, Vlad IV. a Radu IV. Veliký.
Původ
Dynastie Basabarů je pojmenovaná podle svého zakladatele Basabara I. Valašského, který získal pro Valašsko nezávislost na Uherském království. Otcem Basabara byl Thocomerius, valašský vojvoda a vazal uherského krále, který zemřel za neznámých příčin roku 1310.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Basarabové na Wikimedia Commons