Barys Kit
Barys Uladzimirovič Kit (bělorusky Барыс Уладзіміравіч Кіт, rusky Борис Владимирович Кит; 6. dubna 1910 Petrohrad, Rusko – 1. února 2018 Frankfurt nad Mohanem) byl běloruský a americký[1] matematik, fyzik, chemik a odborník na kosmonautiku. Působil zejména ve Spojených státech amerických.
Barys Kit | |
---|---|
Narození | 24. březnajul. / 6. dubna 1910greg. Petrohrad, Ruské impérium |
Úmrtí | 1. února 2018 (ve věku 107 let) Frankfurt nad Mohanem, Německo |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Místo pohřbení | Wiesbaden |
Národnost | Bělorusové |
Alma mater | Stephen Báthory University (do 1933) Mnichovská univerzita (do 1948) Vilniuská univerzita Běloruské gymnázium v Novogrudoku |
Povolání | matematik, chemik a fyzik |
Zaměstnavatelé | Belarusian Gymnasium of Vilnia Letectvo Spojených států amerických North American Aviation Běloruské gymnázium v Novogrudoku Marylandská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Narodil se v Petrohradu v rodině Bělorusa, zaměstnance Ministerstva pošty a telegrafu, s rodiči se nedlouho poté přestěhoval do jejich běloruského domova. V letech 1928 až 1933 vystudoval matematiku na Univerzitě Štěpána Báthoryho ve Vilniusu (tehdy polské Wilno). Začal vyučovat matematiku na běloruském gymnáziu ve Vilniusu a v roce 1939 se stal jeho ředitelem.[2]
Po začátku druhé války a připadnutí Vilniusu Litvě se vrátil do sovětského Běloruska a začal se věnovat rozvoji místního školství. Byl jmenován školním inspektorem Baranovičského okruhu a vyučoval i na baranovičském učitelském ústavu.[2] V té době byla v oblasti díky jeho úsilí otevřena celá řada škol.[3]
V roce 1941 byl Sovětský svaz přepaden nacisty. Kit pak pracoval jako učitel a ředitel pedagogické školy v běloruských Pastavách. Pro podezření ze spolupráce s partyzány byl uvězněn gestapem a víc než měsíc strávil ve vězení. Byl propuštěn po písemných zárukách od bývalých studentů.[2] V roce 1943 se stal ředitelem obchodní školy v Maladzečně, k jejímuž otevření vydaly německé okupační úřady povolení. V roce 1944 mu naopak kvůli jeho pedagogické činnosti hrozilo obvinění z kolaborování s nacisty ze strany sovětských orgánů,[1] odjel proto do Německa, kde pracoval v mnichovském ukrajinském gymnáziu opět jako učitel matematiky. Zároveň studoval na zdravotnické fakultě mnichovské univerzity.
Práce v USA
Na konci roku 1948 se přestěhoval do USA, kde pracoval ve farmaceutické společnosti. Pomáhal nově přistěhovalým běloruským imigrantům. V roce 1950 se přemístil do Los Angeles a začal pracovat jako chemik v různých společnostech.[2]
Od poloviny 50. let začala jeho vědecká dráha v oblasti astronautiky a kosmického výzkumu, která trvala 25 let.[1] Nastoupil do společnosti North American Aviation, kde zkoumal možností použití tekutého vodíku jako raketového paliva. V roce 1960 vydal první učebnici o palivu pro raketové systémy v dějinách. Jako matematik-analytik vypracoval pro International Telephone and Telegraph Corporation systém prostředků spojení mezi Zemí a Měsícem jako součást programu Apollo.[2]
Zaměstnala ho i americká vláda, pro niž působil jako konzultant pro otázky sovětské kosmonautiky. V roce 1964 popsal její stav v publikaci vydané ve spoluautorství s Frederickem Ordwayem.[2] Přednášel také matematiku na Marylandské univerzitě, kde i později byl emeritním profesorem.
Práce v Německu
V roce 1972 se přestěhoval do Německa a usadil se ve Frankfurtu. V roce 1982 získal titul Ph.D. na Univerzitě v Řezně.[3]
Osobní život
Měl dva syny, jeden se věnoval rovněž astronautice, druhý se stal chirurgem. Žil s manželkou Tamarou Kazevičovou.[4]
Ocenění
Barys Kit byl čestným členem předsednictva Německé astronautické společnosti Hermanna Obertha, členem výboru Mezinárodní astronautické akademie, viceprezidentem Eurasijské mezinárodní astronomické akademie.[3]
Byl čestným občanem Navahrudaku.[3] 3. října 1991 obdržel Kit diplom akademika Mezinárodní akademie astronautiky.[2]
Odkazy
Reference
- Barys Kit [online]. Dostupné online. (anglicky)
- Boris Kit [online]. Archivy Belarusi, [© 2006-2013]. Dostupné online. (rusky)
- Barys Kit [online]. Land of Ancestors, 2012-10-10. Dostupné online. (anglicky)
- Boris Kit: «Dožiť do 100 let mně pomogla sama žizň». Chartyja 97 [online]. 2010-04-06. Dostupné online. (rusky)
Literatura
- SAVIK, Lidija. Vjartanně. [s.l.]: [s.n.]
- SAVIK, Lidija. Kosmas belarusja. [s.l.]: [s.n.]
Externí odkazy
- Sbírka archivních dokumentů ze života a díla B. Kita na webu Archivy Belarusi