Bartłomiej Gabryś

Od mládí se věnoval zemědělství. Jeho první manželkou byla Rozalią Adamková, druhou ženou Marianną Stachońová.[2] Roku 1849 se uvádí jako Barth. Gabrys, statkář v obci Tylmanowa.[3][4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Nowy Sącz. Tehdy se uváděl coby majitel hospodářství.[1] Náležel ke sněmovní pravici.[5] Historická publikace o dějinách regionu ho uvádí jako nejméně pozitivní postavu mezi poslanci z oblasti Nowého Sączu. Byl pod vlivem Pawlikowského a Goslara a odmítal liberální reformy. Současník Tetmajer o něm posílal zprávy, podle kterých Gabryś mezi lidem rozšiřoval nepravdivé informace, zaměřené proti jiným poslancům. V Gabryśových prohlášeních dopisech z Vídně se měla projevoval nenávist k polské šlechtě, katolické církvi a policii. V Říšském sněmu zasedal na pravici a politicky se rozcházel se svými kolegy. Hlasoval proti liberálním návrhům. Také odmítl podepsat petici 14 rolnických poslanců z Haliče ohledně rozdělení Haliče na polskou a ukrajinskou část.[6]

Zemřel ve věku 67 let na zápal plic.[2]