Barokní studna (Zubrnice)

Ve středu osmiboké cihlové podezdívky stojí šestiboké kamenné pažení studny s jednoduchou římsou a kruhovým otvorem uprostřed.[2] Na jihozápadní straně pažení je umístěn medailon s nápisem AMOR DEI ET PROIMI CAUSA FONTIS 1695 (v překladu z latiny: „Láska k Bohu a bližnímu postavila tuto studnu 1695“).[3] Studnu chrání osmiboká dřevěná konstrukce s osmi sloupky a oblouky. Osmiboká střecha je kryta šindelem. Na vrcholu střechy dřevěného přístřešku je malá věžička (zvonička).[2]

Studna na návsi ve Střížovicích na snímku z roku 1930

Studna původně stála v malé vesnici Střížovice, která od roku 1513 až do roku 1848 byla součástí chlumeckého panství. Vesnice, která leží na severozápadním okraji krajského města Ústí nad Labem,[4] je od roku 1990 jednou z částí severočeského Chlumce.

Studnu nechal postavit v roce 1695 majitel panství Jan František Kolovrat Krakovský z Chlumce. Kopaná studna byla hluboká 26,5 metru a její šachta byla vyzděna pískovcovými kvádry. Studna přispěla k rozvoji vesnice, která do té doby trpěla nedostatkem vody. Ve vsi vznikla i hospoda, pojmenovaná podle nového vodního zdroje "U zlaté studny".[5]

Po skončení druhé světové války nastaly změny ve složení místního obyvatelstva. Studna byla naposledy opravena ve druhé polovině padesátých let 20. století, poté však již jen chátrala.[5]

Přemístění do Zubrnic

Nápis s datem vybudování studny

Studna se nacházela ve Střížovicích až do roku 1977, kdy byla jako první z historických lidových staveb, tvořících základ místního muzea v přírodě, přenesena do Zubrnic.[3] Popudem k přemístění historického objektu bylo pravděpodobné ohrožení vesnice plánovanou těžbou uhlí.[6] Studna bývala kdysi opatřena dřevěným rumpálem s převodovou soustavou ozubených kol, avšak z této její části se dochovalo pouze torzo. Stavba byla v Zubrnicích později rekonstruována do původní podoby se zvoničkou na střeše.[7]