Barkas V 901/2

Vůz si sice zachoval koncepci svého předchůdce Framo V 901, ale byl v roce 1954 důkladně překonstruován. Budka řidiče byla významně zvětšena a tvary přizpůsobeny módě začátku padesátých let dvacátého století. Vůz byl dodáván s různými nástavbami, i když nejčastější provedení byl malý valník. Mezi často dodávané nástavby patřily ty pro policii, poštu nebo maloobchodní podniky. Různé nástavby vznikaly také v karosárnách v Halle a Döbeln. Skříňové nástavby vyráběla karosárna v Baalberge. Nejvyšší rychlost dosahovala podle zatížení a druhu nástavby 75 až 82 km/h. Označování jednotlivých vývojových verzí nebylo u vozu Framo V 901/2 důsledné. V roce 1956 se objevil typ V 901/3 s rozvorem prodlouženým na 3,3 m. Ten byl ale vyráběn jen krátkou dobu. Mezitím byl zaveden do výroby typ V 901/2-Z, který byl s rozvorem 2,8 nebo volitelně 3,1 m delší, než původní provedení. Současně byla zavedena další technická vylepšení. Výkon motoru stoupl z 18 na 21 kW a byly posíleny brzdy. V roce 1958 byla nádrž zvětšena z 32 na 42 litrů. Provedení kombi, mikrobus a sanitní byla vybavena topením. Písmeno Z v označení znamenalo mezityp (Zwischentyp) a rozhodně se nepočítalo s výrobou ještě v roce 1961. Vozy byly exportovány do Nizozemí, Belgie, Finska a Maďarska. Několik set kusů bylo dovezeno také do tehdejšího Československa. Vzhledem k velké poptávce přímo v NDR ale mohly být exportní potřeby jen stěží uspokojeny. Protože v NDR nebylo dostatek nových vozidel, bylo možné ještě koncem osmdesátých let 20. století vidět některé Barkasy V 901/2 v běžném silničním provozu. Zásluhou rámové konstrukce a stále běžící výroby náhradních dílů nebylo těžké jednotlivé kusy dlouhodobě udržet v provozu. Teprve po sjednocení Německa, kdy bylo dostatek nových vozidel, zmizely Barkasy z provozu. Nyní se vyskytují jako veterány. Celkem bylo vyrobeno 25 604 kusů různých provedení.