Banátská republika

Banátská republika (rumunsky Republica Bănățeană, německy Banater Republik, srbsky Banatska republika / Банатска република, maďarsky Bánáti Köztársaság) byl krátkodobý stát vyhlášený 1. listopadu 1918 v Temešváru po zhroucení Rakouska-Uherska. Republika zanikla 15. listopadu téhož roku.

Banátská republika Republica bănățeană Banater Republik Bánáti Köztársaság Banatska republika /  Банатска република  ←  1918  →  → vlajka
geografie Mapa Banátské republiky, vyznačeny okolní státy
hlavní město:	Temešvár
obyvatelstvo
národnostní složení:	Maďaři, Němci, Srbové, Rumuni
jazyky:	rumunština, němčina, srbština, maďarština
náboženství:	křesťanské
státní útvar
státní zřízení:	republika
mateřská země:	První Maďarská republika První Maďarská republika (klientelistický stát v roce 1918) Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (klientelistický stát 1918–1919)
vznik:	1. listopadu 1918
zánik:	15. listopadu 1918 - srbská a rumunská anexe
státní útvary a území
předcházející: Rakousko-Uhersko následující: Rumunské království Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Republika byla pokusem zachovat jednotu německých a maďarských politických elementů na území Banátu v období rozkladu Rakouska-Uherska. Zároveň došlo k reformě starého politického systému tak, aby se do nového "státu" chtěly začlenit i rumunské a srbské politické elementy a republika se tak pojistila proti požadavkům vítězného Rumunska a Srbska. Jelikož však nebylo možno zastavit vojenské jednotky vítězných států, tak se Banátští Rumuni a Srbové k tomuto projektu německo-maďarských politiků nepřipojili. Jedná se o jediné období historie, kdy byl Banát "nezávislou" zemí, kterou uznalo pouze Maďarsko. Poté byl Banát rozdělen do dnešní podoby tj. velká část k Rumunsku, menší západní část k Srbsku a malá severozápadní část v okolí města Segedín k Maďarsku.

Jediným prezidentem po dobu existence byl Otto Roth.