Baltazar Karel Španělský

Narodil se jako páté dítě a první syn španělského krále Filipa IV. a jeho první manželky Izabely Bourbonské. Všichni jeho sourozenci, až na nejmladší Marii Terezu (1638–1683), pozdější manželku francouzského krále Ludvíka XIV., zemřeli jako nemluvňata. Také Baltazar Karel byl slabé, často nemocné dítě. Nicméně se k němu upínaly naděje španělských Habsburků, kterým hrozilo vymření rodu. Jeho otec dojednal princův sňatek s jeho sestřenicí Marií Annou Habsburskou, dcerou císaře Ferdinanda III. a Marie Anny Španělské, sestry Filipa IV.[1] Mladý princ však již v roce 1646 ve svých šestnácti letech zemřel a Španělsko tak ztratilo dědice.

Poté, co Baltazar Karel zemřel, se Filip IV. sám rozhodl pro sňatek se synovou zamýšlenou nevěstou, svou neteří Marií Annou. Ta mu kromě dvou dcer dala i tři syny, z nichž však pouze jediný, pozdější král Karel II., se dožil dospělosti. Zemřel v roce 1700 bez potomků a jeho smrtí rod španělských Habsburků po meči definitivně vymřel.[1]