Baltí

Podstatná jména[1] nemají gramatický rod. Pokud je potřeba významově odlišit živé bytosti odlišných pohlaví, mají buď úplně odlišné lemma, nebo k nim lze přidat vhodnou příponu: po nebo pho pro mužské pohlaví, mo nebo ngo pro ženské: byapho = kohout, byango = slepice, bu = chlapec, syn, bongo = dívka, dcera.

Množné číslo se tvoří příponami. Končí-li jednotné číslo na souhlásku, připojuje se kun, končí-li na „a“ nebo „o“, připojuje se většinou ong, koncové „e“ se nahrazuje yon nebo yong, koncové „i“ se nahrazuje yung, „u“ se nahrazuje „ung“:

• nang-kun = domy
• byaphong = kohouti
• hrta = kůň, hrtan(g) = koně
• zgo = dveře, zgon(g) = dveře
• stakji = strom, stakjyung = stromy
• shoqbu = kniha, shokbung = knihy

Baltí rozlišuje 8 pádů.

• Základní tvar podstatného jména se používá jako nominativ, akuzativ a vokativ. Před podstatné jméno ve vokativu se vkládá částice Le!
• Genitiv často končí na „i“ nebo „e“: nang = dům, nang-i = domu; hrta = kůň, hrte = koně.
• Agentivní pád se tvoří příponou si a označuje podmět věty: Nga si zered = „Já říkám“.
• Lokativ je vlastně rozšířením genitivu, tj. všechny lokativní postpozice se připojují ke jmenné frázi v genitivu: nang-ing-nu = „v domě“.
• Ablativ se tvoří postpozicí na = z, od: nga na yambo = „se mnou“; do na drese = „s tím“.

• nominativ: ata = otec
• akuzativ: ata = otce
• agent: ati si = otcem
• genitiv: ati = otce
• dativ: ata la = otci
• ablativ: ata na = od otce, s otcem
• lokativ: ating nu = v otci, ati-kha = na otci…

• nga = já
• khyang = ty
• yāng = vy (jedna osoba, zdvořile)
• kho = on
• mo = ona
• ngaya = my
• ngadang = my (zahrnuje kdekoho, včetně mluvčího a posluchače)
• khidang = vy
• yidang = vy (více osob, zdvořile)
• khundang = oni

Bohatě se využívají zvratná zájmena, např. ngang = „já si“, khwang = „on si“.

• Su? = kdo?
  • Khyang su-in? = „Kdo jsi?"
  • Su-i-kha phoqs? = „Na koho to spadlo?"
• Go? = který?
• Chī? = co?