Bagdádská dráha

Bagdádská dráha (německy Bagdadbahn, francouzsky Chemin de Fer Impérial Ottoman de Bagdad, CIOB) je železnice vedoucí z tureckého města Konya přes Adanu, Aleppo a Mosul do Bagdádu, dlouhá 1597 kilometrů. Její stavba započala v roce 1903 a byla financována německým kapitálem. Měla navázat na již existující trať Berlín-Vídeň-Istanbul-Konya a s plánovaným propojením do Basry měla zajistit císařskému Německu přístup k Perskému zálivu s jeho ropným bohatstvím a usnadnit výměnu zboží mezi Německem a jeho koloniemi. Hlavním dodavatelem stavby byla frankfurtská firma Philipp Holzmann.

Mapa Bagdádské dráhy

Železniční most nedaleko stanice Mouslimie

Území okolo plánované železnice tehdy ovládala Osmanská říše, která byla německým spojencem. Stavba vyvolala velkou nespokojenost v Anglii a Rusku (Rusové v roce 1911 podepsali smlouvu, podle níž nebudou klást stavbě překážky, pokud Německo uzná ruské zájmy v Persii)[1]. Americký orientalista Morris Jastrow prohlásil, že „Angličané vnímali německou přítomnost v Perském zálivu jako dvaačtyřiceticentimetrové dělo namířené na Indii“.[2] Potřeba Němců zajistit si úsek dráhy do Bagdádu procházející územím Srbska byla jednou z hlavních příčin války.[3]

Na začátku první světové války nicméně stavba trati procházející náročným horským terénem ještě nebyla ani z poloviny hotová. Po německé porážce přešla stavební koncese na vítězné mocnosti, Sýrie připadla Francouzům a v Iráku bylo vytvořeno nezávislé království pod britskou ochranou. Od roku 1930 fungovala pravidelná doprava z Istanbulu do Nusaybinu (rychlík Taurus Express), prodloužena do Bagdádu byla až v červenci 1940. V roce 1964 bylo dokončeno spojení do Basry. Napjatá situace v regionu však způsobuje, že trať je využívána jen zřídka spoji místního významu. V roce 2010 začal jezdit vlak z Mosulu do Gaziantepu, ale provoz neměl dlouhého trvání.[4]

Celá Bagdádská dráha má standardní rozchod koleje 1435 mm.