Bachja ibn Pakuda

Bachja ibn Pakuda (hebrejsky בחיי אבן פקודה), celým jménem Bachja ben Josef ibn Pakuda, známý také jako Rabbenu Bechaja („náš učitel Bechaja“) byl židovský filozof a rabín. Žil v španělské Zaragoze v první polovině 11. století. O jeho životě se ví jen to, že působil jako dajan (člen rabínského soudu). Z četných odkazů v jeho díle lze usuzovat, že byl vzdělaný nejen v tradičním rabínský judaismu, ale i ve filozofickém písemnictví arabského, řeckého a latinského původu.

Bachja ibn Pakuda
Narození1050
Zaragoza
Úmrtí1120 (ve věku 69–70 let)
Zaragoza
NárodnostSefardi
Povoláníteolog, filozof, rabín, spisovatel a básník
Nábož. vyznáníjudaismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Je autorem prvního židovského systému etiky, který napsal kolem roku 1040 v arabštině pod názvem Al-hidája ILA fará'id al-qulúb (Průvodce k povinnostem srdcí). Do hebrejštiny ho v letech 1161-1180 přeložil Jehuda ibn Tibbon pod názvem Chovot ha-levavot (Povinnosti srdcí). V roce 1854 ho přeložil do němčiny židovský spisovatel Emanuel Baumgarten.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bachja ibn Pakuda na slovenské Wikipedii.

Literatura
  • SADEK, Vladimír. Kabala a pražská judaika. Praha: Malvern, 2018. ISBN 978-80-7530-152-9. Kapitola Bachja ben Josef ibn Pakuda a jeho "Povinnost srdce", s. 66-69.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.