Bařička přímořská

Bařička přímořská (Triglochin maritima) je druh jednoděložné rostliny z čeledi bařičkovité (Juncaginaceae).

Bařička přímořská
Bařička přímořská (Triglochin maritima)
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádžabníkotvaré (Alismatales)
Čeleďbařičkovité (Juncaginaceae)
Rodbařička (Triglochin)
Binomické jméno
Triglochin maritima
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jedná se o cca 5–60 cm vysokou vytrvalou rostlinu s celkem silným oddenkem bez výběžků.[2][3] Listy jsou jednoduché, přisedlé, nahloučené na bázi v přízemní růžici, s listovými pochvami. Čepele jsou celistvé, čárkovité, dlouhé a jen asi 4 mm široké.[3] Je to jednodomá rostlina s oboupohlavními květy. Květy jsou v květenství, v hroznuklasu, který obsahuje většinou více než 50 květů.[2] Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 6 okvětních lístků v 2 přeslenech, okvětní lístky brzy opadávají, jsou zelenavé s červenou špičkou. Tyčinek je nejčastěji 6, prašníky jsou skoro přisedlé. Gyneceum je složené ze 6 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je šestipouzdrá vejcovitá nažka.

Rozšíření ve světě

Bařička přímořská se přirozeně vyskytuje v Evropě (častěji v severní) a Asii s přesahem do Severní Afriky, v Grónsku, Severní Americe, Mexiku a Jižní Americe.[4][5] Jelikož se jedná o halofyt, je častější při mořském pobřeží, ale roste i na vnitrozemských slaniskách.

Rozšíření v Česku

V ČR je to extrémně vzácný a kriticky ohrožený (C1) druh. Jako halofyt v minulosti rostla na slaniscích, slatinách a černavách v suchých a teplých oblastech severozápadních Čech a jižní Moravy. Díky silné devastaci těchto společenstev ve 20. století začala ustupovat a v 50. letech 20. století v ČR zcela vyhynula.[6] V Čechách byla naposledy sbírána u Velvar v roce 1954, na Moravě u Starovic v roce 1959. Od té doby po rok 2000 byla považována v ČR za vyhynulý druh. V roce 2000 byli nalezeni 3 jedinci v NPR Slanisko u Nesytu při rybníku Nesyt u Sedlece na Mikulovsku. Možná se však jedná o tajnou reintrodukci nebo v rezervaci skrytě přežívala a unikala pozornosti botaniků.[7][8] V současnosti se jedná o jedinou lokalitu v ČR. Běžná je dodnes u blízkého Neziderského jezera.

Využití

Jako zelenina jsou sbírány mladé listy slané chuti, které se připravují jako špenát. Jedlé jsou i plody, zvláště opečené. Dříve se rostlina používala k výrobě potaše.[9]

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. Kaplan Z. (2002): Juncaginaceae L.C.M. Richard, in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736
  3. Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
  4. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=222000441
  5. http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/juncagina/trigl/trigmarv.jpg
  6. http://www.muni.cz/research/publications/370391
  7. http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_slanisko_u_nesytu_cz
  8. Danihelka J. et Šmarda P. (2001):Triglochin maritima na slanisku u Nesytu, In: Zprávy České botanické společnosti, Praha, 36/1, 2001, p.:45-47
  9. GRAU, Jürke; JUNG, Reinhart; MÜNKER, Bertham. Bobulovité užitkové a léčivé rostliny. Překlad Jiří Váňa; ilustrace Monika Hänel s Fritz Wendler. Praha: Knižní klub + Ikar, 1996. 287 s. ISBN 80-7176-369-1, ISBN 80-7202-023-4. Kapitola Užitkové rostliny, s. 69. (čeština)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.