Bačka Palanka

Bačka Palanka (v srbské cyrilici Бачка Паланка, slovensky Báčská Palanka, maďarsky Palánka) je město v severozápadní části Srbska, v autonomní oblasti Vojvodina, poblíž hranice s Chorvatskem. V roce 2011 zde žilo 28 239 obyvatel. Administrativně je součástí Jihobačskýho okruhu a historicky součástí regionu Bačka.

Bačka Palanka

znak
Poloha
Souřadnice45°15′2″ s. š., 19°23′19″ v. d.
Nadmořská výška81 m n. m.
StátSrbsko Srbsko
Bačka Palanka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha579 km²
Počet obyvatel29 449 (2002)
Hustota zalidnění50,9 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.backapalanka.org.rs
Telefonní předvolba021
PSČ21400
Označení vozidelBP
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obyvatelstvo
Slovenský evangelický kostel
Kostel římskokatolické církve v centru města

Město je spolu s obcemi Hložany a Báčským Petrovcem jedním z center slovenské menšiny, která žije v Srbsku. Do roku 1944 žilo ve městě i německé obyvatelstvo, které však v závěru války své domy opustilo v souvislosti se stahující se německou armádou. Do města poté bylo dosídleno 3609 lidí z oblasti jižních částí tehdejší Jugoslávie.[1]

Geografie

Bačka Palanka se nachází na břehu řeky Dunaje, jako jedno z nejzápadnějších měst srbské republiky. S nejvýchodnějším městem Chorvatska, Ilokem, je spojena mostem. Přes Bačku Palanku prochází významný silniční tah Novi Sad - Ilok - Osijek.

Historie

Název města Palanka byl poprvé zaznamenán v roce 1593.

Do roku 1916 tvořily město tři separátní obce: Stará Palanka, Nová Palanka a Německá Palanka.

V závěru druhé světové války bylo německé obyvatelstvo vyhnáno. Na konci roku 1945 a začátku roku 1946 přišli do města noví kolonisté. Někteří ještě i v letech 1947 a 1948. Noví obyvatelé Bačky Palanky pocházeli z míst západní části Bosny; okolí měst Bosanski Petrovac a Drvar. Do města a jeho okolí (srezu Bačka Palanka) se nastěhovalo celkem 15 747 osob.

V roce 1965 bylo město zasaženo povodní, kterou způsobil vzestup hladiny řeky Dunaje. Zvýšená hladina řeky byla zaznamenána po dobu 106 dní.

V první polovině 90. let přijalo město na hranici s nově nezávislým Chorvatskem okolo pěti tisíc uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Během bombardování Jugoslávie v roce 1999 bylo zasaženo celkem dvakrát (2. dubna a 27. dubna).

Kultura

Městské muzeum v Bačce Palance shromažďuje okolo 8 000 předmětů. Zdědilo fond po amatérské muzejní sbírce z konce 60. let 20. století.

Doprava

V Bačce Palance se nachází také nádraží; město je napojeno na železniční síť prostřednictvím odbočky z tratě regionálního významu Novi Sad - Odžaci - Bogojevo - Erdut - Osijek.

Ekonomika

V Bačce Palance sídlí výrobní závod společnosti Nektar.

Sport

Sídlí zde srbský fotbalový klub FK Bačka založený roku 1945, hraje na stadionu Slavko Maletin Vava s kapacitou 5500 diváků, který byl slavnostně otevřen 7. července 1951.

Reference
  1. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Bačka Palanka, s. 93. (srbština)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.