Březenský vrch

Geomorfologicky vrch náleží do celku Dolnooharská tabule, podcelku Hazmburská tabule, okrsku Lounská pahorkatina a podokrsku Březenská pahorkatina.[1] Březenský vrch s nadmořskou výškou 237,2 metrů má podobu hřbetu protaženého ve směru severovýchod–jihozápad.[2] Jádro kopce tvoří coniacké vápnité slínovce a svrchnoturonské až coniacké pískovce,[2] které vznikly ze sedimentů na dně svrchnokřídového moře.[3] Ty jsou překryté mladotřetihorními jíly, ze kterých ve svrchních partiích vypálením vznikly porcelanity. Porcelanity s převládajícím červeným a žlutavým odstínem se v minulosti těžily v lomu, kde jejich mocnost dosahovala asi dvanácti metrů. K vypálení došlo díky samovznícení uhelného souvrství v místech, kde byly uhelné vrstvy odkryty erozí a svahovými pohyby.[4]

V severní části svahu slínovcová kra zasahuje hluboko do Ohře, kde způsobila zúžení koryta řeky.[4]Četné sesuvy odkryly 150 metrů dlouhý výchoz slínovců, který byl vyhlášen jako stratotyp březenského souvrství České křídové pánve a je chráněn jako přírodní památka Březno u Postoloprt.[5] Na jednom z větších sesuvů je postavena část domů Března, z nichž několik zaniklo při sesuvu v roce 1939.[4]

Kopec je porostlý jehličnatým lesem s převahou borovic a modřínů a s příměsí dubů, akátu a keřů.[2] V lesem porostlé části přírodní památky rostou také vrby a topoly. K ohroženým druhům rostlin na lokalitě patří bělozářka liliovitá (Anthericum liliago).[6]

Na vrchol vede od železniční stanice Březno u Postoloprt žlutě značená turistická trasa, která dále pokračuje do Loun.[7]