Břehov

Katastrální území Břehova

Obec představuje jednu část a jedno katastrální území. Kromě vlastní vsi Břehov pod ni spadají též chatová oblast Picina při stejnojmenné hájovně a rybníce Podmůstek asi 1,5 km východně, směrem na Čejkovice, a osada Suchá (původně hospodářský dvůr a ovčín ze 17. století na místě starší tvrze), vzdálená zhruba 1,2 km ssv., při rozcestí Pištín – Češnovice.

Své jméno dostal Břehov údajně proto, že při založení byl ohraničen břehy okolních močálů. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1378, kdy Břehov náležel ke královskému panství Protivín. V 15. století Břehov drželi v zástavě vladykové Kunášové z Machovic, sídlící na dnes zaniklé tvrzi poblíž sousedních Čejkovic, část platů šla též k panství Hluboká. Urbář z roku 1490 udává jmény 14 břehovských hospodářů. V roce 1491 tehdejší držitel Hluboké Vilém z Pernštejna Břehov vyplatil a ves od té doby až do zrušení poddanství cele sdílela osudy s hlubockým panstvím. V blízkém okolí vesnice se v 18. a 19. století těžila málo vydatná železná ruda.

Od roku 1850 je Břehov samostatnou obcí, s výjimkou období mezi 12. červnem 1960 a 23. listopadem 1990, kdy tvořil součást obce Žabovřesky. V letech 1850–1919 byly součástí obce osady Malé Chrášťany a Tupesy; Tupesy pak ještě v letech 1943–1945.[3]

• Historické jádro obce s dochovanými usedlostmi ve stylu selského baroka je od roku 1995 prohlášeno vesnickou památkovou zónou
• Kaple sv. Josefa na návsi, novorománská z roku 1861
• Hasičská zbrojnice z roku 1930, v horní části obce

• 
  Selská usedlost č.p.8
• 
  Kaple sv. Josefa
• 
  Selská usedlost č.p.5
• 
  Selská usedlost č.p. 21
• 
  Obecní úřad (č.p.20)

• Dne 24. srpna 1883 obec navštívil Václav Beneš Třebízský a místní knihovně věnoval své spisy. Kromě toho navštívil také zdejší léčivou studánku.