Běsno

Běsno
	Celkový pohled na Běsno
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Kryry
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Zeměpisné souřadnice	50°10′49″ s. š., 13°30′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	115 (2011)[1]
Katastrální území	Běsno (7,94 km²)
PSČ	439 86
Počet domů	67 (2011)[1]
	Běsno
Další údaje
Kód části obce	156981
Kód k. ú.	756989
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běsno (německy Wiessen) je vesnice, část obce Kryry v okrese Louny, devět kilometrů jihovýchodně od Podbořan. V roce 2011 mělo Běsno 115 obyvatel. Západně od vsi se nacházejí rozsáhlé chmelnice.

Název

Původní název vesnice zněl Běsna a byl odvozen ze slova běs. Ke změně na Běsno došlo v 16. století. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: „in Pyesna“ (1342), Biestna (1352), Byesna (1367–1369), Byestna (1384–1399), Byezna (1405), „in Bissna“ (1379), „in villa Byestnye, in Biestna, in Biestnie“ (1388), Byesna (1410), v Běsně (1474), ve vsi Běsně (1522), Biesno (1595), Vezen (1654)[2], Wessen a Wiesen (1787), Wieszen (1846) a Běsno, Bězno nebo německy Wieszen (1854).[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1342, kdy většina vsi patřila křižovníkům Svatomářským a část měšťanům. Koncem 14. století části vsi vlastnili měšťané z Prahy, Žatce a Rakovníka. V roce 1434 vesnici vlastnil vladycký rod Vlčků z Minic a po nich byla přikoupena k petrohradskému panství. V roce 1595 zde existoval samostatný statek Beneše Libštejnského z Kolovrat, kterému byl v roce 1623 zkonfiskován a s celou vsí připojen k Nepomyšli.

Samostatná škola byla v obci zřízena už v roce 1801.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 493 obyvatel (z toho 233 mužů), z nichž bylo 26 Čechoslováků, 460 Němců a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a čtrnácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 494 obyvatel: 75 Čechoslováků, 416 Němců a tři cizince. Většina stále byla římskými katolíky, ale žili zde také dva evangelíci, jeden člen církve československé a osm lidí bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[6][7]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	458	498	511	519	510	493	494	214	249	213	142	100	104	115
Domy	63	67	83	92	82	88	98	92	.	58	45	67	66	67
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Strojetice.

Pamětihodnosti

Uprostřed návsi stojí kostel svatého Mikuláše s gotickým presbytářem a barokní lodí z počátku 18. století. U silnice do Soběchleb je barokní Špýchar z roku 1740.[8]

Osobnosti

Po roce 1926 jako učitel na místní škole působí básník Jan Alda.

Rodáci

Eduard Fiedler (1. října 1890 – 12. června 1963 Stuttgart, Německo), pedagog, v letech 1938–1945 starosta města Chomutov, v letech 1952–1960 ministr pro záležitosti odsunutých, uprchlíků a válečných poškozenců ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Franz Josef Anton von Pirkershausen (1841–1906 Wolfsberg, Rakousko), námořní důstojník, od 1895 velitel křižníku Císař Franz Josef I.

Galerie

Barokní sýpka
Erb nad vchodem do sýpky

Reference

Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Běsno, s. 127.
PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Běsno, Wießen, s. 68.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Běsno, s. 67.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Běsno na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-1] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[svoboda-2] SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Běsno, s. 127.

[profous-3] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Běsno, Wießen, s. 68.

[sldb1921-4] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.

[sldb1930-5] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.

[Obyvatele-6] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.

[obyvatele2013-7] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.

[poche-8] Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Běsno, s. 67.