Bělaja Kalitva

Bělaja Kalitva (rusky Белая Калитва) je sídlo v Rusku, je správním střediskem Bělokalitvinského rajónu Rostovské oblasti. Městem je od roku 1958.

Bělaja Kalitva
Белая Калитва
Pohled na město od soutoku Kalitvy se Severním Doncem

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice48°10′ s. š., 40°47′ v. d.
Nadmořská výška40 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRusko Rusko
federální okruhJižní federální okruh
oblastRostovská oblast

Rostovská oblast na mapě Ruska
Bělaja Kalitva
Město na mapě Rostovské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha16,5 km²
Počet obyvatel40 275 (2018)[2]
Hustota zalidnění2 441,6 obyv./km²
Správa
Vznik1703
Oficiální webwww.admkalitva.ru
Telefonní předvolba86383
PSČ347040–347049
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Město leží v centrální části Rostovské oblasti, na východním konci Doněckého krjaža, na břehu Severního Donce, nejsilnějšího přítoku Donu. Město samé leží v ústí přítoků Severního Donce – řek Kalitva a Lichaja. Nejvyšší bod na pravém skalnatém břehu Severního Donce měří 148,8 m n. m., rozloha města je 16 495 ha.

Historie

Město leží 168 km od Rostova na Donu. Oblast, kterou protékají vodné řeky, byla osídlena od dávných dob, vykopávky, nahodilé nálezy svědčí o osídlení starém 4 tisíce let. Nálezy jsou datovány do doby bronzové.

Za druhé světové války byla Bělaja Kalitva půl roku okupována německými vojsky (od 20. června 1942 do 19. ledna 1943). Osvobozena byla v rámci Stalingradské operace. V těžkých dnech celé země i města (tehdy ještě vsi) tři desítky vojáků osmi národností pod velením Annaklyče Atajeva zopakovaly výkon panfilovců; útvar 112. baškirské jezdecké divize dobyl výšinu pod Běloj Kalitvoj a udržel ji déle než jeden den. Atajev byl posmrtně vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu.

Doprava

Městem prochází Severokavkazská železnice.

Osobnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Белая Калитва na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  2. 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.