Bércoun jihoafrický
Bércoun jihoafrický, také znám jako bércoun skalní (Elephantulus myurus) je malý druh bércouna z čeledi bércounovití (Macroscelididae) a rodu bércoun (Elephantulus). Druh popsali Oldfield Thomas a Harold Schwann v roce 1906. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je málo dotčený, nejsou známy žádné významné hrozby pro tento druh.
Bércoun jihoafrický | |
---|---|
Bércoun jihoafrický | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Nadřád | Afrotheria |
Řád | bércouni (Macroscelidea) |
Čeleď | bércounovití (Macroscelididae) |
Rod | bércoun (Elephantulus) |
Binomické jméno | |
Elephantulus myurus Thomas & Schwann, 1906 | |
Rozšíření bércouna jihoafrického (modře)
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výskyt
Bércoun jihoafrický se vyskytuje v afrotropické oblasti, konkrétně v jižní části Afriky – v Botswaně, Jihoafrické republice (JAR), Zimbabwe a Mosambiku. K životu dávají přednost subtropickým a tropickým suchým nížinným loukám, kde žijí ve skalách s množstvím puklin, protože si nestaví hnízdo nebo nevyhrabávají noru.
Popis
Bércoun jihoafrický měří průměrně 26 cm a váží průměrně 60 g. Srst je na hřbetě jemná a má šedohnědé zbarvení. Ve skalách poskytuje dobré maskování před predátory. Oči a uši bývají hnědě zabarvené, okolo očí se nachází bílý kroužek. Čenich je dlouhý a bércoun s ním může pohybovat. Lebka se vyznačuje mohutnými očnicemi a kompletními lícními kostmi. Končetiny jsou černé, zadní dobře osvalené s dlouhými kostmi, přední naopak nejsou příliš vyvinuté. Obyčejně se tento druh pohybuje po čtyřech, avšak někdy skáče na zadních končetinách.
Tenké a tlusté střevo je u tohoto druhu kratší než u býložravce podobné velikosti, navíc vlastní také slepé střevo, jež většinou nemají hmyzožravci vyvinuto a které pravděpodobně slouží k šetření vody. Vylučuje také zhuštěnou moč, aby ztráta tekutin byla co nejmenší.
Chování
Bércoun jihoafrický je hmyzožravec, mezi jeho nejoblíbenější potravu patří mravenci a termiti, živí se však velkou škálou různých bezobratlých (brouci, pavouci, stonožky), někdy i rostlinami (listy, ořechy). Druh je denní, největší aktivity dosahuje pří východu a západu Slunce, někdy také v noci. Odpoledne, kdy nastává největší teplo, odpočívá. V zimě je většinou méně aktivní, naopak v období rozmnožování u něj nastává nejvyšší aktivita. To nastává od července do ledna. Po 49 až 56 dnech březosti samice porodí jedno až tři mláďata, přestože v době ovulace může vyprodukovat až 12 vajec. Mláďata se rodí osrstěná, s otevřenýma očima a několik hodin po porodu již mohou běhat. Pohlavní dospělosti dosahují 5–6 týdnů po narození a dožívají se 1,1 roku. Mezi nepřátele patří hadi, sovy a jestřábi.
Ohrožení
Bércoun jihoafrický je běžným druhem v celém areálu výskytu, populace se zdá být stabilní. Nejsou známy žádné významné hrozby pro tento druh, neboť žije v oblastech nevhodných pro jakoukoli destruktivní lidskou činnost s výjimkou pastevectví. Navíc žije v několika chráněných oblastech, dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) tedy patří mezi málo dotčené druhy.
Odkazy
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
Literatura
- SCHLITTER, D. A. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. 3.. vyd. [s.l.]: 978-0-8018-8221-0, 2005. ISBN 978-0-8018-8221-0. S. 83. (anglicky)
Externí odkazy
- JEREMY, Jones. Elephantulus myurus [online]. Animal Diversity Web, 2002 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- Elephantulus myurus [online]. Iucn Red List of Threatened Species, duben 2015 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- bércoun jihoafrický [online]. Biolib.cz [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bércoun jihoafrický na Wikimedia Commons
- Taxon Elephantulus myurus ve Wikidruzích