Avia BH-5

Tento sportovní dolnoplošník byl zalétán 14. června 1923. Původně jej poháněl hvězdicový šestiválec Anzani 6A3 o výkonu 51 kW/70 k. Později byl do letounu vestavěn motor Walter NZ-60, první československý motor určený především pro sportovní a školní letouny. Jednalo se o čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený hvězdicový letecký pětiválec s rozvodem OHV (řízený vačkovým kotoučem, s jedním sacím a jedním výfukovým ventilem na válec) a tlakovým oběžným mazáním se suchou klikovou skříní. Motor poháněl přímo pravotočivou vrtuli.[1] Na přelomu července a srpna 1923 získal svou první mezinárodní trofej a získal poprvé v historii pro naše sportovní létání mezinárodní úspěch. Zdeněk Lhota se zúčastnil ve dnech 29.7. až 1.8.1923 na tomto letadle (imatrikulace L-BOSA) mezinárodních závodů turistických letadel v Bruselu, kde se umístil jako první. Získal tak putovní "Pohár belgického krále" a cenu pro turistiku belgického Aeroklubu. Výjimečnost celého závodu pak podtrhl i král Albert I., který osobně předal Lhotovi vítězný pohár. Cestu tam a zpět vykonal vzduchem. Let zpět prolétl Zdeněk Lhota s mezipřistáním v Mohuči průměrnou rychlostí 138 km/h, což byl v roce 1923 zajímavý výkon nejen v kategorii sportovních letounů. Československá sportovní letadla Avia tím vstoupila úspěšně na mezinárodní kolbiště.[2] Ve stejném roce 1923 ještě zvítězila Avia BH-5 v kategorii D v závodě o cenu Presidenta republiky a továrna získala i peněžitou odměnu ve výši 5000 Kč. Na základě těchto úspěchů a účasti na podzimních manévrech armády v září 1923 se o letoun začala zajímat i armáda. Byla to osvědčená praxe z doby před První světovou válkou, kdy zejména francouzští letečtí konstruktéři se snažili tímto způsobem prosadit svá letadla u armády.[1] V roce 1923 se to podařilo také Avii a po provedení vojenských zkoušek objednalo MNO sérii nepatrně upravených Avií BH-9, BH-10 a později ještě BH-11, které byly úspěšné v mnoha domácích i mezinárodních závodech a při rekordních a propagačních letech. Samotnou Avii BH-5, která byla vyrobena pouze v jednom kusu, po ukončení zkoušek armáda odkoupila a zařadila do svého stavu jako cvičný a kurýrní letoun.

Letoun byl s úspěchem vystaven i na mezinárodní letecké výstavě v Praze v roce 1924.[3]

V roce 2007 představila Historická letka republiky Československé ve vzduchu věrnou repliku Avie BH-5, vybavenou originálním motorem Walter NZ-60. V roce 2008 pak členové této organizace zopakovali vítězný let do Bruselu z roku 1923, tentokrát ve skupině s Avií BH-1

Avia BH-5 (L-BOSA) na letecké výstavě v Praze (1924)

Motor: Walter NZ-60
Výkon: 60 - 70 k
Rozpětí: 9,7 m
Délka: 6,5 m
Hmotnost prázdného letounu: 350 kg
Vzletová hmotnost: 580 kg
Maximální rychlost: 210 km/h
Dostup: 2200 m
Dolet: 500 km