Augusta Auspitz-Kolářová
Augusta Auspitz-Kolárová, německy Auguste Auspitz-Kolár (19. března 1844, Praha[1] – 26. prosince 1878, Vídeň[2][p 1])[3] byla česko-rakouská klavíristka a hudební skladatelka.
Augusta Auspitz-Kolářová | |
---|---|
Narození | 19. března 1844 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 26. prosince 1878 (ve věku 34 let), 23. prosince 1878 (ve věku 34 let) nebo 23. srpna 1878 (ve věku 34 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Povolání | hudební skladatelka a klavíristka |
Rodiče | Josef Jiří Kolár |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodila se jako Augusta Kolárová. Její otec Josef Jiří Kolář byl známý český herec, režisér, spisovatel a překladatel. Její matka, Anna Manětínská-Kolářová (1817 v Pešti – 11. července 1882 v Praze)[4] byla zpěvačkou v pražském Německém divadle.
Augusta se hudebně vzdělávala na pražské hudební škole u Bedřicha Smetany, manžela své sestřenice Kateřiny Kolárové († 19. dubna 1859 v Drážďanech), která byla rovněž klavíristka[5]. Od roku 1865 vyučoval Augustu Josef Proksch a připravil ji na její první koncert v Praze v jedenácti letech. Brzy se stala známou klavíristkou a v roce 1862 se s Marií Prokschovou, dcerou svého učitele, vydala na několik měsíců do Paříže.[6] Poté, co kolem roku 1865 v Paříži dokončila své tříleté studium u Vilemíny Clauss-Szarvadyové.
Ještě téhož roku poprvé vystupovala v Praze, a poté s Hellmesbergerovým kvartetem a Vídeňskými filharmoniky ve Vídni. Její provedení Klavírního koncertu g moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho vyvolal senzaci, stejně jako nadšení, které vyvolala svou interpretací Schumannových klavírních skladeb.[3] Jiný pražský rodák, hudební kritik Eduard Hanslick, k tomu napsal: "Její přednes byl bezchybné čistoty, jistoty a hladkosti, lehký třpyt se nad ním jako zlatý prach vznášel. Slečna Kolárová patří mezi virtuosy nikoli impozantností či oslněním, nýbrž schopností vcítiti se do každého stylu, jejž upoutává slabou, avšak jistou rukou."[7]
Již vdaná, v červenci 1869, podnikla úspěšnou koncertní cestu do Londýna, a další v následujícím roce. Ve svém repertoáru měla skladby Ludwiga van Beethovena, Johannese Brahmse, Fryderyka Chopina, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Wolfganga Amadea Mozarta, Jeana-Philippa Rameaua, Roberta Schumanna či Richarda Wagnera.
Rodinný život
Dne 16. července 1865 se provdala za vídeňského lékaře Dr. Heinricha Auspitze († 1886[8]). Augusta Ausptitzová a její manžel měli tři děti.[9] Kolem roku 1875 se jí narodil syn Hans.
Na konci 70. let 19. století Augusta onemocněla a stáhla se z veřejného života. Krátce před svou smrtí v listopadu 1878 požádala dvorního kapelníka G. Reifa ještě o poslední sólové angažmá. Syn Hans zemřel krátce po smrti matky, v lednu 1879.[10]
Augusta Kolářová-Auspitzová, syn Hans a manžel Heinrich byli uloženi do rodinné hrobky (č. 16/E/3/12) na Vídeňském ústředním hřbitově.[11]
Vlastní skladby
Odkazy
Poznámky
Reference
- Matrika narozených, sv. Jindřich, 1842-1845, snímek 167, Záznam o narození a křtu
- Matrika zemřelých, Unsere liebe Frau zu den Schotten, Videň, 1873-1889, snímek 99
- Emil Breslaur, Anna Morsch: Der Klavierlehrer. Musikpaedagogische Zeitschrift, Nr. 2, Berlin, 15. ledna 1878, str. 20
- Oscar Teuber: Geschichte des Prager Theaters: Von den Anfaengen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit, Dritter Theil, Hofdruckerei A. Haase Praha 1888, str. 873
- Dexter Smith, Lorin Fuller Deland, Thomas Tapper, Philip Hale: Musical Record and Review, Nr. 468, Boston 1. ledna 1901, str. 33f
- Lexikon-Artikel Proksch, Marie des Sophie Drinker Instituts
- Aus dem Concertsaal. Kritiken und Schilderungen aus den letzten 20 Jahren des Wiener Musiklebens. Wilhelm Braumüller Wien 1870, str. 338
- Rozmanitosti/Oumrtí. Pražský denník. 26. 5. 1886, s. 3. Dostupné online.
- Zvěčnělá Augusta Kolárová. Pražský denník. 29. 12. 1878, s. 2. Dostupné online.
- Matrika zemřelých, Unsere liebe Frau zu den Schotten, Vídeň, 1873-1889, snímek 100
- Friedhofsdatenbank
- Hofmeister: Musikalisch-literarischer Monatsbericht August 1863 str. 139
- Hofmeister: Musikalisch-literarischer Monatsbericht December 1865 str. 217
Literatura
- Hermann Mendel, Carl Billert: Musikalisches Conversations-Lexikon. Eine Encyclopädie der gesammten musikalischen Wissenschaften, Erster Band, L. Heimann Berlin 1870, str. 372f
- MUGI Musik und Gender im Internet Hochschule für Musik und Theater Hamburg
- Lexikon-Artikel des Sophie Drinker Instituts
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Auguste Auspitz-Kolár na německé Wikipedii.