Atelopus dlouhonosý

Druh byl klasifikován jako vyhynulý (a od poloviny roku 2017 zůstává jako takový uveden, jelikož jeho status dosud nebyl aktualizován IUCN) v důsledku dramatického poklesu populace, který je pravděpodobně provázán s nemocí chytridiomykózou, změnou klimatu a ztrátou přirozeného prostředí.[4] Druh nebyl zaznamenán od roku 1989 až do roku 2016, a to navzdory cílenému pátrání v lokalitách historického výskytu. Znovuobjeven byl v březnu 2016 na území dvou malých lesních porostů v oblasti značně upravené pro zemědělství a chov hospodářských zvířat v provincii Imbabura, a to v podobě čtyř dospělých jedinců (dvou samců a dvou samic). U těchto jedinců nebyla prokázána chytridiomykóza; byli převezeni do Centra výzkumu a konzervace v Jambatu v naději na založení chovu v zajetí.[3]

Atelopus dlouhonosý byl popsán v roce 1868 Edwardem Drinkerem Copem na základě nyní již pravděpodobně ztraceného vzorku odebraného Jamesem Ortonem. Jako typová lokalita bylo uvedeno „Údolí Quita“, předpokládá se však, že jde o chybu.[2][5]

Arteaga a kolegové (2013) uvádí, že populace v provinciích Carchi a Esmeraldas vyžadují taxonomickou revizi, a vylučují tyto lokality z území výskytu druhu.[3][6]

Atelopus dlouhonosý se historicky vyskytoval na západních svazích severoekvádorských And v provinciích Esmeraldas, Imbabura, Pichincha a Cotopaxi v nadmořských výškách 200–2500 m n. m.[4][7]Tapia a kolegové uvádí mírně rozdílné historické území, jež zahrnuje provincie Imbabura, Cotopaxi, Pichincha a Santo Domingo de los Tsáchilas a menší výškový rozsah, 900–1925 m n. m.[3]

Atelopus dlouhonosý obývá nížinné (viz však výše) a horské tropické deštné pralesy. Rozmnožování probíhá ve vodních pramenech.[4] Populace objevené v roce 2016 obývaly malé, izolované lesní plochy ve výrazně modifikovaném terénu. Všechny byly nalezeny v noci, usazené na listech cca půl metru nad zemí, poměrně vzdáleni od nejbližších řek.[3]

Samec atelopa dlouhonosého z oblasti Junín, Ekvádor

Dospělí samci měří 30–35 mm a samice 41–47 mm od nosu ke kloace.[7][8] Tapia a kolegové však zmiňují objev dvou menších dospělých samic měřících 37 a 39 mm.[3] Atelopus dlouhonosý má štíhlé tělo s dlouhými končetinami. Čenich je výrazný, špička poměrně ostře tvarovaná. Prsty předních končetin jsou masité s bazálními blánami; prsty zadních končetin jsou výrazněji blanité. Hřbet je hnědý se zaoblenými žlutými nebo krémovými skvrnami. Boky jsou tmavě hnědé nebo černé. Břicho je bělavé, v oblasti krku a hrudi se barví do hněda.[7][6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atelopus longirostris na anglické Wikipedii.