Astronomická observatoř Kourovka

Astronomická observatoř Kourovka byla založena v roce 1965[1] Uralskou státní univerzitou (nyní Uralská federální univerzita), která založila již menší observatoř v roce 1957.[2] V té době, koncem padesátých let, byl Sovětský svaz na vrcholu svého raného vesmírného programu a byla vypuštěna řada satelitů typu Sputnik. Jedním z hlavních zakladatelů observatoře byla astronomka Klavdija Alexandrovna Barchatova, která absolvovala univerzitu v roce 1941. Záměrem nové observatoře bylo sledovat pohyby umělých satelitů, přičemž zařízení se později rozšířilo o studium dalších aspektů astronomie.[2]

Hvězdárna je vybavena pestrou řadou dalekohledů, které se využívají ke sběru dat pro ruské a mezinárodní programy. Mezi sledované objekty patří hvězdy, Slunce a další objekty bližší k Zemi. Hvězdárna také shromažďuje údaje, které jsou použity k objevu nových hvězdných systémů a exoplanet.

V roce 2005 byl na observatoři instalován výkonný dalekohled SBG.[3] Hvězdárna hostí programy na vyhledávání exoplanet, projekt Kourovka Planet Search. Projekt využívá moderní dalekohledy observatoře, včetně ovládání dalekohledu (označených MASTER-I a MASTER-II-URAL) robotickou sítí.[4] Konkrétně byly dalekohledy Kourovky použity k vyhledávání exoplanet v souhvězdí Labutě.[4] Zařízení v Kourovce bylo také použito k provedení fotometrické studie V1033 Cas, vzácného typu proměnných hvězd.[5]

Podle webových stránek observatoře je tato stránka jedinou astronomickou observatoří v Rusku v zeměpisných šířkách mezi Kazaní a Irkutskem.[3]

V observatoři se koná každoroční studentská vědecká konference Fyzika vesmíru.[6] Hvězdárna ve svých vědeckých programech spolupracuje s institucemi v Rusku, Německu, Austrálii, USA, Chile, Švédsku. Jsou prováděny na observatoři.[7]

Po observatoři byla je pojmenována planetka 4964 Kourovka.[8]

Observatoř zaznamenala let a výbuch Čeljabinského bolidu 5. února 2013 7:23 moskevského času nad územím Uralu.[9]