Astrachaňský chanát

Astrachaňský chanát byl tatarský feudální stát, který vznikl po rozpadu Zlaté hordy. Existoval v 15. a 16. století. Hlavním městem byla Astrachaň (Xacitarxan). Zanikl roku 1556, kdy byl připojen k carskému Rusku.[1]

Astrachaňský chanát
 Xacitarxan Xanlığı
Хаҗитархан Ханлыгы 
  14661556  
geografie

Rozloha chanátu v letech 14661556
obyvatelstvo
národnostní složení:
Astracháňští Tataři, Nogajci
státní útvar
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Zlatá horda
následující:
Ruské carství

Astrachaňský chanát se nacházel při ústí řeky Volhy do Kaspického moře. Pod jeho kontrolu spadalo území, dnes známé jako Astrachaňská oblast, dále též Kalmycko. Na severu sousedil s Nogajskou hordou a na západě s chanátem Krymským.

Obyvatelstvo bylo tvořeno Nogajci a astrachaňskými Tatary. Vládu nad chanátem měl chán.

Dějiny

Období před Astrachaňským chanátem

Od 5. století n. l. byla oblast dolní Volhy osídlena několika různými turkickými kmeny. O pár století později, po mongolské invazi se území dostalo pod kontrolu chanátu Zlatá horda. Astrachaňský chanát byl založen v roce 1460 Maxmudem Astrachaňskym, plně nezávislým se však stal o šest let později (1466) za vlády Qasima I.

Ruské výboje a Astrachaňská anexe

Roku 1530 se Astrachaňský chanát spojil se svými krymskými a nogajskými sousedy v tažení proti Rusku. V roce 1552 byl Kazaňský chanát dobyt Ivanem Hrozným, dva roky poté (1554) se Astrachaň stala ruským vazalem, díky části astrachaňské šlechty sympatizující s Ruskem. Astrachaňský chán Darwish získal útočiště na Krymu, kde získal podporu pro vyhnání Rusů z Astrachaně. Ivan IV. poslal do Astrachaně armádu, vypálil hlavní město a území anektoval.

Seznam vládců

Chánové Astrachaňského chanátu:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Astrakhan Khanate na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.astrologos.cz [online]. [cit. 2009-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-21.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.