Sleziník

Velký počet druhů a globální rozšíření naznačují i pestrost podmínek, ve kterých se rostliny vyskytují. Mnohé rostou ve vlhkém a trvale zastíněném prostředí, jiným nevadí plné oslunění. Obdobně je tomu i u požadavků na vlastnosti půdy, které se mohou odlišovat i v rámci jednotlivého druhu; příkladem je v ČR hojně rozšířený sleziník červený, jehož jeden poddruh roste výhradně na kyselých půdách a druhý pouze na zásaditých.[1]

Sleziníky jsou kapraďorosty rostoucí v zemině či skalních štěrbinách, vzácně i epifyticky. Vyrůstají z vodorovného nebo vystoupavého, krátkého, šupinatého a bohatě kořenujícího oddenku. Vzpřímené nebo téměř vzpřímené listy rostou v hustém trsu, plodné listy bývají vyšší než sterilní a někdy i odlišně tvarované. Často křídlaté listové řapíky mají jeden nebo dva protilehle otočené cévní svazky. Čepele listů bývají různotvaré, od jednoduchých až po čtyřnásobně zpeřené a mají na listech znatelné žilky. Podlouhlé výtrusnicové kupky bývají na jednom lístku po čtyřech až šesti a jsou kryté bělavými, celokrajnými ostěrami. Spory jsou zploštěné, eliptické až ledvinovité, nadzemní gametofyt je zelený.[1][2][3]

V rozrůznění sleziníků hrají velkou roli hybridizace, polyploidizace i aloploidizace. Nejčastěji se vyskytují druhy diploidní, které jsou alogamické a rozmnožují se sexuálně. Méně časté jsou druhy tetraploidní, ty jsou autogamické (schopné samooplození) a mohou se tak rozšiřovat rychleji. Vzájemná, někdy mnohonásobná propojení mají za následek nízký počet determinačních znaků, často jsou kvantitativní povahy a lze je určit jen mikroskopicky. To vede k nejasnostem v příbuznosti a znejisťuje hodnotu jednotlivých taxonů.

Na rod sleziník je nyní nahlíženo jako na široký rod s několika podrody, které byly v minulosti hodnoceny jako samostatné rody. V české přírodě to jsou např. podrody Asplenium L. (sleziník), Ceterach DC. (kyvor) a Phyllitis Hill (jelení jazyk).

V České republice vyrůstají tyto druhy sleziníků:

• sleziník netíkovitý (Asplenium adiantum-nigrum L.)
• sleziník nepravý (Asplenium adulterinum Milde)
• sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium Viv.)
• sleziník routička (Asplenium ruta-muraria L.)
• sleziník severní (Asplenium septentrionale (L.) Hoffm.)
• sleziník červený (Asplenium trichomanes L.)
• sleziník zelený (Asplenium viride Huds.)
• jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium (L.) Newman, syn. Phyllitis scolopendrium (L.) Newman)
• kyvor lékařský (Asplenium ceterach L., syn. Ceterach officinarum Willd.)

Vyskytují se také hybridy:

• Asplenium ×alternifolium Wulfen (A. septentrionale × A. trichomanes)
• Asplenium ×clermontae Syme (A. ruta-muraria × A. trichomanes)
• Asplenium ×poscharskyanum (H. Hoffm.) Preissm. (A. adulterinum × A. viride).[1][4][5]

Některé stálezelené, exotické, epifytické druhy, např. Asplenium antiquum a Asplenium dimorphum nebo terestrický Asplenium nidus, se pěstují a osazují se jimi subtropické skleníky. Evropské druhy, např. jelení jazyk celolistý a sleziník červený bývají zase součástí okrasných zahrad a parků.[6]

• 
  Sleziník netíkovitý
• 
  Sleziník nepravý
• 
  Sleziník hadcový
• 
  Sleziník hnízdovitý
• 
  Sleziník routička
• 
  Sleziník zelený

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sleziník na Wikimedia Commons
• Taxon Asplenium ve Wikidruzích