Asistent Veřejného ochránce práv

Asistent Veřejného ochránce práv je odborný pomocník Veřejného ochránce práv. Obdobou této funkce je u státních zastupitelství asistent státního zástupce a u soudů asistent soudce.

Výkon funkce asistenta je uznáván jako praxe asistenta soudce či justičního čekatele pro jmenování soudcem, praxe asistenta státního zástupce pro jmenování státním zástupcem a praxe advokátního koncipienta pro ustanovení advokátem.

Historie

Funkce asistenta Veřejného ochránce práv byla po vzoru asistentů státních zástupců a soudců zřízena v roce 2008 na návrh poslance Jeronýma Tejce, když již roku 2005 schválila Poslanecká sněmovna návrh poslance Zdeňka Koudelky na vznik této pozice, ale věc byla Senátem odmítnuta.[1]

Předpoklady a postavení

Asistenta jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Veřejného ochránce práv na návrh Veřejného ochránce práv. Asistent je v pracovním poměru, který se řídí zákoníkem práce a zákonem o Veřejném ochránci práv. Podmínkami jmenování jsou:

Veřejný ochránce práv může asistenty pověřit prováděním šetření u úřadů i v zařízeních, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě, jakož sledováním vyhoštění cizinců. Na základě takového pověření pak asistenti mohou vstupovat do prostor úřadů i bez předchozího upozornění, nahlížet do spisů, klást otázky zaměstnancům a rozmlouvat s osobami omezenými na svobodě i bez přítomnosti jiných osob. Stejně tak mohou jednat jménem Veřejného ochránce práv před soudy a Ústavním soudem.[2]

Reference
  1. Tisk č. 751, 4. volební období Poslanecké sněmovny
  2. § 25 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.