Asim Mutevelić
Asim-beg Mutevelić (30. října 1883 Sarajevo, Bosna a Hercegovina – 1956 Sarajevo, Federativní lidová republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský učitel a politik bosňáckého původu.
Asim Mutevelić | |
---|---|
Narození | 30. října 1883 Sarajevo |
Úmrtí | 1956 (ve věku 72–73 let) Sarajevo |
Povolání | učitel a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Narodil se do majetné muslimské rodiny, která získala příjmení po svém předkovi, který byl správcem, mutevelijou, sarajevského Gazi Husrev-begova vakufu, islámské nadace. Sám Asim byl mutevelijou vakufu od 8. května 1921.
V rodném městě navštěvoval nižší gymnázium a Učitelskou školu. Učitelskému povolání se věnoval v obcích Gacko (od 1905[1]), Jezero u Jajce (od 1907[2], nato s definitivou[3]) a Sarajevu. Od 17. ledna 1913 do konce května 1914 byl ředitelem a jedním ze dvou učitelů Islámského sirotčince v Sarajevu, kde byly ubytovávány muslimské děti na studiích, zejména školáci.[4] Poté učil v Daru-l-mualliminu, muslimské učitelské přípravce.[5]
Před první světovou válkou byl aktivní v muslimské podpůrném spolku Gajret (Úsilí).[6]
Mutevelić byl držitelem řady vyznamenání, mj. Řádu svatého Sávy, Řádu bílého orla a Řádu jugoslávské koruny.
Sarajevským starostou se stal roku 1929, krátce po zavedení královské diktatury v Jugoslávii, a zůstal jím až do roku 1935, kdy došlo k uvolnění režimu.
Reference
- Zvanično. Sarajevski list. 18. 8. 1905, roč. XXVIII, čís. 98, s. 2.
- Zvanično. Sarajevski list. 23. 8. 1907, roč. XXX, čís. 100, s. 1.
- Zvanično. Sarajevski list. 20. 11. 1907, roč. XXX, čís. 138, s. 1.
- Izvješće vakufsko-mearifske uprave u Bosni i Hercegovini počam od posljednje sjednice vakufsko-mearifskog sabora t. j. od 26. februara 1914 do prve saborske sjednice dne 11. decembra 1916. Sarajevski list. 21. 12. 1916, roč. XXXIX, čís. 343, s. 4.
- KREŠEVLJAKOVIĆ, Hamdija. Spomenica Gazihusrevbegove četiristo-godišnjice. Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1932. S. 136.
- (1878. – 2008.) Sarajevski gradonačelnici. ba.ekapija.com [online]. [cit. 2019-07-09]. Dostupné online.