Asim Mutevelić

Asim-beg Mutevelić (30. října 1883 Sarajevo, Bosna a Hercegovina – 1956 Sarajevo, Federativní lidová republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský učitel a politik bosňáckého původu.

Asim Mutevelić
Narození30. října 1883
Sarajevo
Úmrtí1956 (ve věku 72–73 let)
Sarajevo
Povoláníučitel a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se do majetné muslimské rodiny, která získala příjmení po svém předkovi, který byl správcem, mutevelijou, sarajevského Gazi Husrev-begova vakufu, islámské nadace. Sám Asim byl mutevelijou vakufu od 8. května 1921.

V rodném městě navštěvoval nižší gymnázium a Učitelskou školu. Učitelskému povolání se věnoval v obcích Gacko (od 1905[1]), Jezero u Jajce (od 1907[2], nato s definitivou[3]) a Sarajevu. Od 17. ledna 1913 do konce května 1914 byl ředitelem a jedním ze dvou učitelů Islámského sirotčince v Sarajevu, kde byly ubytovávány muslimské děti na studiích, zejména školáci.[4] Poté učil v Daru-l-mualliminu, muslimské učitelské přípravce.[5]

Před první světovou válkou byl aktivní v muslimské podpůrném spolku Gajret (Úsilí).[6]

Mutevelić byl držitelem řady vyznamenání, mj. Řádu svatého Sávy, Řádu bílého orla a Řádu jugoslávské koruny.

Sarajevským starostou se stal roku 1929, krátce po zavedení královské diktatury v Jugoslávii, a zůstal jím až do roku 1935, kdy došlo k uvolnění režimu.

Reference
  1. Zvanično. Sarajevski list. 18. 8. 1905, roč. XXVIII, čís. 98, s. 2.
  2. Zvanično. Sarajevski list. 23. 8. 1907, roč. XXX, čís. 100, s. 1.
  3. Zvanično. Sarajevski list. 20. 11. 1907, roč. XXX, čís. 138, s. 1.
  4. Izvješće vakufsko-mearifske uprave u Bosni i Hercegovini počam od posljednje sjednice vakufsko-mearifskog sabora t. j. od 26. februara 1914 do prve saborske sjednice dne 11. decembra 1916. Sarajevski list. 21. 12. 1916, roč. XXXIX, čís. 343, s. 4.
  5. KREŠEVLJAKOVIĆ, Hamdija. Spomenica Gazihusrevbegove četiristo-godišnjice. Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1932. S. 136.
  6. (1878. – 2008.) Sarajevski gradonačelnici. ba.ekapija.com [online]. [cit. 2019-07-09]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.