Asic

Jeho původ není znám. Byl to vysoce postavený šlechtic z východofranské říše, jelikož byl v roce 936 ve funkci velitele. Karl Schmid se domnívá, že pocházel z rodu Gera.[1]

Socha Oty I. na koni v Magdeburgu.

V roce 936 povstal proti Otovi I. Boleslav I. Obával se totiž sousedního knížete, který měl být Otovým spojencem.[2] Widukind tvrdí, že Boleslav mu ihned po nástupu Oty I. vypověděl válku.[3] Marie Bláhová se domnívá, že sousední kníže byl Boleslavovi formálně podřízen, kontakty se Saskem mu však měly zajistit nezávislost na Boleslavovi.[4] Vratislav Vaníček se domníval, že kníže byl Václavovým spojencem a přijímal Boleslavovy nepřátele. Ota reagoval okamžitě a proti Boleslavovi poslal dva proudy bojovníků. Prvnímu proudu z Merseburku a Hassegau velel Asic, ve druhém proudu byli vojáci z Durynska. Šlo především o zločince, kteří byli místo trestů odesláni do Merseburku k vojenské službě.[5] Dušan Třeštík zastává názor, že by se vojsko bývalo setkalo někde u Míšně.[6] Boleslav se však o vojsku dozvěděl a i on svoji družinu rozdělil. Widukind tvrdí, že část vojska byla poslaná proti Durynkům, které bez boje zahnala. Dušan Třeštík informaci o durynském útěku zpochybňuje, neboť kronikář Widukind neměl Durynky v lásce. Durynci měli prý být poraženi.[6] Druhá část vojska byla merseburským vojskem poražena. Václav Novotný má za to, že byl Boleslav v druhé části vojska.[7] Obě části českého vojska se však znovu spojily a plenící merseburské vojsko tentokrát porazily, zabili při tom i Asica.[8] Až poté se Boleslav vydal k hradišti sousedního knížete, které srovnal se zemí.[6] Tímto vítězstvím také začala saská válka, která trvala až do roku 950.